…aneb Malé ohlédnutí za 9. Křídovým seminářem
Včera, tedy 19. září 2018, jsem se na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy účastnil akce zvané 9. Křídový seminář. Toto setkání odborné i laické veřejnosti se zájmem o vše, co souvisí s paleontologií (zejména pak s tou částí, jež se zabývá křídovou periodou druhohorní éry) proběhlo tedy již po deváté a já se jí účastnil poprvé. Zároveň to ale byla účast aktivní, protože jsem na akci vystoupil s vlastní prezentací, jejíž výmluvný název zněl „Popularizace (nejen) dinosaurů v ČR“.[1] Jak asi uhodnete, příspěvek byl věnován zejména tematice popularizování paleontologické vědy u široké laické veřejnosti, a to za pomoci pomyslných „vyslanců“ v podobě populárních a oblíbených neptačích dinosaurů z mezozoické éry. Dinosauři jsou totiž mnohem víc než jen zajímavou, ale pro vědu nepříliš významnou skupinou pravěkých obratlovců. Tito dávní vládci druhohorních pevninských ekosystémů také dali vzniknout ptákům[2] a výrazně proměnili podobu makroskopického živého světa. Vzhledem k tomu, že se stali také ikonou lidské populární kultury, zastávají ještě jednu velmi významnou roli – jsou ambasadory paleontologie u obecné veřejnosti, obracející zájem mnoha potenciálních zájemců (včetně budoucích paleontologů) právě k němým horninám, obsahujícím zkameněliny. Popularizovat kterýkoliv vědní obor je v podstatě nutností, a dinosauři představují v tomto směru nesmírně silnou zbraň a mocný prostředek, jak tohoto cíle dosáhnout. Právě u nás je přitom tradice úspěšné popularizace paleontologie zásluhou výtvarníka Zdeňka Buriana, paleontologa Josefa Augusty nebo režiséra Karla Zemana velmi silná.
———
———
Proč jsou ale právě dinosauři tolik populární u laické a z velké části i odborné veřejnosti? Na tuto otázku hledají odpovědi mnozí paleontologové, historici vědy i kulturní antropologové.[3] Jednou z pravděpodobných cest k vysvětlení může být tato: Dinosauři jsou často vizuálně impozantní, jejich základní biologie a anatomie je nám zcela přístupná (nejde ostatně o žádné mimozemšťany ani mytické draky), ale zároveň jsou dostatečně neobvyklí, aby vzbuzovali jakýsi podprahově vnímaný obdiv a zájem. Mnohé jiné skupiny vyhynulých obratlovců, jakkoliv jsou podivní nebo monstrózní (například někteří pozdně prvohorní synapsidi, kenozoičtí prakytovci a prašelmy ad.), se srovnatelnému zájmu médií v podobné míře ani zdaleka netěší.[4] Jiný důvod pro popularitu dinosaurů spatřoval slavný americký paleontolog Stephen Jay Gould: „Dinosauři jsou obrovští, děsiví a vyhynulí.“ Co je ale podstatnější – dinosauři jsou v současné době také jakousi bránou k přiblížení vědy široké veřejnosti. Právě díky dinosaurům a jejich nepopiratelnému kouzlu lze s laiky podrobně komunikovat složitější témata, jako jsou přírodní výběr, geologický čas, adaptace, biodiverzita, hromadná i menší vymírání apod. Dinosauři jsou tedy vlastně vyslanci přírodních věd v moderním světě. Ale to není vše, významný je totiž také jejich ekonomický potenciál – zejména v podobě přivýdělku za prodej suvenýrů a knih v případě muzejních institucí nebo i větších rozpočtů pro výzkum paleontologů a pro tvorbu paleo-umělců. Osobně jsem proto rád, že mohu svojí „popularizační troškou do mlýna“ přispět také…
———
———
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cultural_depictions_of_dinosaurs
https://www.smithsonianmag.com/category/dinosaur-tracking/
———
[1] Socha, V. (2018). Popularizace (nejen) tematiky dinosaurů v České republice (prezentace). 9. Křídový seminář, ÚGP při PřF UK, Praha.
[2] Hou, L.; Martin, M.; Zhou, Z.; Feduccia, A. (1996). „Early Adaptive Radiation of Birds: Evidence from Fossils from Northeastern China“. Science. 274 (5290): 1164–1167. doi:10.1126/science.274.5290.1164
[3] Ross, R., Duggan-Haas, D. and Allmon, W. (2013). The posture of Tyrannosaurus rex: Why do student views lag behind the science? Journal of Geoscience Education, 61, 145-160.
[4] Glut, Donald F.; Brett-Surman, Michael K. (1997). „Dinosaurs and the media“. The Complete Dinosaur. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press. str. 675–706. ISBN 0-253-33349-0.
———