První vážný pokus o Jurský park

….aneb Jak přeprogramovat kuře na dinosaura

Před nedávnem proběhla světovými médii zpráva, že znovuoživení dinosaurů by nyní, zhruba 15 let po premiéře filmu Jurský park mohlo být konečně realizováno. Nepropadejte však v bezbřehou a nepřiměřenou euforii – tak daleko, jako to bylo zobrazeno ve filmu, paleogenetika ještě nedokráčela. Druhohorní dinosaury z jantaru zatím naklonovat nemůžeme, nový projekt spojený se jménem Jacka Hornera (jednoho z nejslavnějších paleontologů současnosti) nás však přivádí až na samotný pokraj realizace podobně ambiciózní vize.

Ve středu zájmu paleontologů a genetiků je embryo kuřete, tedy fakticky recentního opeřeného maniraptoridního teropoda (dravého dinosaura). Protože genom kura domácího byl již přečten a je stále intenzivně studován, je pro zajímavý projekt tím nejvhodnějším objektem. Projekt „Dinochicken„, jak je neoficiálně nazýván, má před sebou jediný cíl – reverzními postupy genového inženýrství vynést zpět tělesné znaky, které byly přítomné u dávných předků všech dnešních ptáků – například ocas, ozubené čelisti nebo přední končetiny, nepřeměněné dosud v křídla. Postupy tohoto projektu jsou poměrně složité, velmi zjednodušeně je lze popsat jako změnu poměrů či kvantity některých regulačních faktorů typu proteinů, které potlačují u moderního ptactva právě tyto archaické znaky jejich vývojové linie. Podobné experimenty již přitom proběhly úspěšně na myších a dvoukřídlém hmyzu. Podaří se to i v případě ptáků?

Již zmiňovaný paleontolog John (Jack) R. Horner z Museum of the Rockies v Montaně právě v tomto měsíci vydává dokonce knihu se stejným námětem pod názvem How to Build a Dinosaur: Extinction Doesn’t Have to Be Forever („Jak postavit dinosaura: Vyhynutí nemusí být navždy“). Vědec, který se jako odborný poradce podílel na filmování Jurského parku, tvrdí, že narozdíl od hollywoodské fikce je projekt „Dinochicken“ zcela reálný a dokonce byl již úspěšně započat. Na projektu se údajně podílí množství vědců z různých pracovišť v USA i Kanadě. Podle Hornera má výzkum také jiné možné využití, včetně lidského lékařství (souvisí s možnostmi léčby dědičných chorob nebo deformací páteře). Zajímavou myšlenkou je využití případního „dinokuřete“ při veřejných přednáškách, které by podle Hornera mělo vzbudit větší zájem veřejnosti o vědu. Jen čas ukáže, zda bude tento projekt úspěšný. Nechme se tedy překvapit.

Odkazy:

http://dsc.discovery.com/news/2009/03/05/dinosaur-chicken.html (anglicky, včetně videa)

http://www.timesonline.co.uk/tol/news/uk/article5822095.ece

http://palaeoblog.blogspot.com/2009/02/jack-horner-to-build-real-dinosaur.html (údaje o Hornerově knize)

Další zajímavostí posledního týdne bylo publikování studie o fosilních stopách teropodního dinosaura, vytvořených počátkem jurského období (asi před 198 miliony let) ve formaci Moenave na území dnešního státu Utah v USA. Čím je však nový objev zajímavý? Teropodi byli bipedními (po dvou se pohybujícími) živočichy, jejichž otisky se většinou logicky vztahují pouze k zadním končetinám. Na lokalitě St. George ve zmíněné formaci však byl učiněn objev podstatně zajímavější – otisky zadních končetin, ale také předních končetin a ventrální části trupu zjevně odpočívajícího teropoda. Ichnofosílie je velmi cenná, protože vypovídá mnohem lépe než jakékoliv kosterní pozůstatky o držení těla a obecně paleobiologii dravých dinosaurů. Nejde sice o první objev svého druhu, tento je však signifikantní – dokazuje již dříve předpokládanou verzi o držení předních končetin. Ty byly otočeny „rukami“ k mediánní rovině těla, tedy „dovnitř“. Právě tomu odpovídá nový objev, kde je zachován otisk vnějšího povrchu zápěstní části končetiny a prstů, dotýkajících se tehdy kluzkého povrchu země. Zdá se tedy, že zmíněný znak se objevil v evoluci teropodů již velmi brzy. Studie s názvem Bird-Like Anatomy, Posture, and Behavior Revealed by an Early Jurassic Theropod Dinosaur Resting Trace Andrewa R. C. Milnera a jeho kolegů byla zveřejněna ve vědeckém žurnálu PLoS ONE.

fossil dinosaur handprints picture

Umělecká rekonstrukce odpočívajícího teropoda z lokality St. George. Převzato z webu NatGeo: http://news.nationalgeographic.com/news/2009/03/090304-dinosaur-handprints.html

 …

Odkazy:

http://www.plosone.org/article/info:doi/10.1371/journal.pone.0004591 (celá studie)

http://openpaleo.blogspot.com/2009/03/crouching-theropod-hidden-dragon.html

 …

Advertisements

Komentáře: 8

Filed under O dinosaurech obecně, Spekulativní paleontologie

8 responses to “První vážný pokus o Jurský park

  1. paleo

    Uzasnetak to je naozaj smely plan, ale podla toho co hovoril Horner, mohlo by to vyjst, uvidime, budem im drzat palce.

  2. autor

    Ano, také jsem na to zvědavý. Není to to samé, jako naklonovat skutečného neptačího dinosaura (pakliže by to bylo možné), ale určitě by to posunulo chápání dinosauří ontogeneze a paleobiologie jako takové o pořádný kus dál….

  3. paleo

    rad by som ale vedel, ak sa im to podari, ze jak sa to zviera bude spravat, pretoze to sa asi naprogramovat neda. je mozne, ze prve z tychto zvierat budu skapinat od hladu, z prosteho dovodu, nebude im chutit maso.

  4. autor

    Já si spíš představuju ty stovky mrtvých nebo neživotaschopných jedinců, tvořících „přechodné výtvory“ na cestě ke „zdařenému“ jedinci. To je ten nemorální aspekt, kritizovaný nepřímo už v Crichtonově knize…

  5. autor

    K problematice také můj starší článek ze Světa: http://www.zshorakhk.cz…/DINO.pdf ;o)

  6. autor

    Nový související článek: http://bozemandailychronicle.com

  7. reilly

    Sponzored .... by KFC ?

  8. autor

    ad reilly: Who knows….maybe? ;o)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s