…aneb Konečný důkaz možná objeven
Debata ohledně potravních návyků a loveckých schopností gigantického teropoda druhu Tyrannosaurus rex hýbe paleontologickými kuloáry již několik desetiletí. Přestože paleontologická majorita v současnosti vesměs nepochybuje o tyranosaurových schopnostech aktivně lovit, přímý fosilní důkaz pro tuto myšlenku až dosud chyběl. Byl sice objeven exemplář kachnozobého dinosaura edmontosaura a rohatého triceratopse, kteří dle uznávané interpretace přežili střet s mocným dravcem – ocasní obratle (edmontosaurus) a roh (triceratops) byly kousnutím poškozeny, ale jejich majitelé útok přežili a žili dostatečně dlouho, aby se zranění alespoň částečně začala hojit (což bylo poté dešifrováno z jejich zkamenělin). Nedávno přispěl další objev do seznamu těchto zajímavých paleoekologických dokladů o interakci mezi tyranosaurem a jeho kořistí. Je jím opět kachnozobý edmontosaurus, kterého tyranosaurus minimálně v jednom případě dokonce kousl přímo do hlavy – viz tento článek. Již tyto objevy naznačují, že navzdory tvrzením paleontologa Jacka Hornera a některých dalších zřejmě tyranosaurus nepojídal jen zdechliny, ale opravdu také aktivně lovil – alespoň když k tomu dostal příležitost. Nový objev, publikovaný v polovině července v periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences pak slibuje, že by mohl za těmito debatami udělat definitivní tečku.
V 66 milionů let starých sedimentech souvrství Hell Creek na území Jižní Dakoty byla nedávno objevena dvojice srostlých obratlů, z nichž jeden měl v sobě vetknutou korunku tyranosauřího zubu o délce 3,7 cm. Jeden z autorů vědecké studie Robert DePalma přišel se zajímavým postřehem, který se zřejmě ukáže jako neprůstřelný pro odpůrce představy „aktivního T. rexe“. Vzhledem ke skutečnosti, že šlo o kaudální obratle nacházející se nedaleko konce ocasu, je velmi pravděpodobné, že dravec stíhal prchající kořist. DePalma upozorňuje také na skutečnost, že dva objevené obratle byly patologicky srostlé. Podle jeho názoru byla důvodem infekce, která se do rány dostala právě kousnutím několikatunového predátora. Jak napovídá nálezová situace, hadrosauři (kachnozobí dinosauři) rozhodně nemuseli být snadnou a předem odevzdanou kořistí – naopak šlo o velmi silná zvířata, schopná rychlého útěku. Jedna studie z roku 2007 dokonce předpokládá maximální rychlost v běhu pro edmontosaura až na úrovni 45 km/h, tedy víc než u lidského rekordmana Bolta a nepochybně i tyranosaura. Že se jedná skutečně o dentici T. rexe vyplynulo z rozsáhlého srovnávání vzorků, které autoři studie provedli. Nepochybně jde o zub z dolní čelisti tohoto svrchnokřídového megakarnivora. Kuriózní je, že sám Jack Horner zůstává nepřesvědčený – podle jeho názoru máme nyní před sebou jen důkaz, že tyranosauři občas dostali příležitost kousnout si do živého ornitopoda. Jinak zastává stále svůj kontroverzní názor, že mocný Tyrannosaurus rex byl jakousi oportunistickou hyenou své doby – zkrátka velkým požíračem zdechlin a jen velmi neochotným lovcem živé kořisti.
———
Odkazy:
http://www.sciencedaily.com/releases/2013/07/130716135841.htm
http://www.sciencenews.org/view/generic/id/351628/description/News_in_Brief_T_rex_hunted_live_prey
http://www.pnas.org/content/early/2013/07/10/1216534110.abstract
———
Můžu říct, že Jacka Hornera mám opravdu rád, ale jeho teorie o T-Rexovi jakožto mrchožroutovi mi nikdy moc neseděla. Podle mě byl Tyrannosaurus něco napůl – byl to mrchožrout, ale i aktivní lovec. Lvi v Africe taky pořád jenom neloví a i oni si občas ukradnou hyenám potravu. T-Rex se mohl chovat stejně, ale aktivním lovcem podle mne byl.
Mimoto bych chtěl ještě doplnit, že dalším důkazem pro aktivní lov T-Rexe je zhojená část týlního štítu Triceratopse.
Ja si to myslim taky 50% mrchozrat a 50% aktivni lovec a zbytky mrsin by 7 tun tezkou potvurku neuzivili