Další pneumatický sauropod

…aneb masivní dinosauři s ptačím dechem

Již delší dobu je známo, že mnozí plazopánví dinosauři (mezi které patří dle definice i ptáci) disponovali velmi pokročilým systémem respirace, který v živočišné říši mimo tuto skupinu prakticky nemá obdobu. U současných ptáků nalezneme celý systém vzdušných vaků, zabíhajících i do kostí a snižujících celkovou tělní hustotu, navíc pak umožňující důmyslný cyklus tzv. dvojitého dýchání. U teropodních dinosaurů už byly dutiny v kostech pro umístění vzdušných vaků objeveny také (stačí vzpomenout na argentinského alosauroida druhu Aerosteon riocoloradensis), přičemž šlo dle očekávání o velmi rozšířený znak. Také blízce příbuzní sauropodní dinosauři však podobné dutiny v kostech vykazovali – jedná se například o saltasauriny (Rocasaurus, Saltasaurus, Neuquensaurus) nebo diplodokoidy (Tornieria, Diplodocus, Barosaurus). Nově popsaný sauropod z jižního Tuniska se nyní k tomuto výčtu přidává a významně doplňuje informace o distribuci vzdušných vaků v kostech neptačích dinosaurů. Dostal vědecký název Tataouinea hannibalis (druhové jméno je skutečně poctou starověkému kartaginskému vojevůdci Hannibalovi) a patřil k zástupcům sauropodních dinosaurů z čeledi Rebbachisauridae. Tento dle odhadů přes 14 metrů dlouhý dinosaurus žil v období pozdní spodní křídy, asi před 110 miliony let (stupeň alb).

 

Přibližná podoba „pneumatizovaného“ sauropoda, žijícího v období spodní křídy na území dnešního Tuniska. Ačkoliv při délce 14 metrů vážil víc než dospělý slon africký, dýchal tento sauropod spíše jako dnešní vrabec domácí. Je pravděpodobné, že budoucí objevy odhalí ještě větší podobnost respiračních mechanismů neptačích dinosaurů a ptáků. Kredit: Davide Bonadonna, web laboratory-journal.com

 

Tataouinea byla v poměru ke své velikosti zřejmě relativně lehce stavěný sauropod, a to právě z důvodu značného odlehčení kostry. Ta byla doslova protkána sítí dutin, vyplněných zčásti vzdušnými vaky. I velcí dinosauři tak nejspíš dokázali efektivně dýchat, lehčeji stavění teropodi pak byli dost možná rychlými a vytrvalými běžci. Zdaleka nejlepšího využití však systém dinosauří respirace dosáhl u létajících forem neptačích dinosaurů a samotných ptáků. Nového dinosaura popsal tým paleontologů z Boloňské univerzity, který v Tunisku provádí výzkum již od roku 2009. Ve spolupráci s místním vládním úřadem pro hornictví a těžbu zkoumá někdejší říční ekosystémy dávného spodnokřídového světa. Zkameněliny „pneumatizovaného“ dinosaura byly objeveny roku 2011 Aldem Bacchetou, nyní jejich vědecký popis v periodiku Nature Communications zveřejnili Federico Fanti, Andrea Cau (známý svým skvělým blogem), Mohsen Hassine a Michela Contessi. Nejzajímavější je nejspíš historicky první přímý objev pneumatizace v dinosauří kosti sedací (ischiu). Kromě samotného dinosaura byly na lokalitě objeveny také četné fosilní pozůstatky krokodýlů a žraloků. Tataouinea je zajímavá také tím, že představuje jednu z prvních velmi dobře zachovaných a poměrně artikulovaných dinosauřích koster ze severní Afriky. Nejbližším příbuzným tohoto rebachisaurida byl zřejmě druh Demandasaurus darwini, popsaný předloni ze Španělska.

 

Odkazy:

http://www.laboratory-journal.com/news/scientific-news/tataouinea-hannibalis-dinosaur-breathed-bird

http://svpow.com/2013/07/16/tataouinea-hannibalis-and-its-crazy-pneumatic-pelvis/

http://svpow.com/2012/06/28/hot-sauropod-news-part-1-rampant-pneumaticity-in-saltasaurines/

http://en.wikipedia.org/wiki/Tataouinea_hannibalis

 

1 Comment

Filed under Sauropodní dinosauři

One Response to Další pneumatický sauropod

  1. Zajímavé. Hlavně to o té pneumatizaci kosti sedací…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *