…aneb Srdečný pozdrav z Ruska
O objevu sibiřského ptakopánvého dinosaura s otisky primitivního opeření se mluví již nejméně rok. Dlouho se však jednalo spíše o jakousi „podpultovou“ senzaci, která zůstávala nepotvrzená. Nyní je už vše jasné – vědecká studie belgického paleontologa Pascala Godefroita a jeho kolegů představuje světu jeden z nejvýznamnějších „dinosauřích“ objevů letošního roku. Je jím malý neornithischian, býložravý dvounohý dinosaurus o délce asi 1,5 metru, který se proháněl krajinou dnešního ruského Dálného východu v období svrchní jury až spodní křídy (datování je velmi nepřesné a představuje rozpětí 169 až 144 milionů let). Nový dinosaurus dostal vědecké jméno Kulindadromeus zabaikalicus, podle paleontologické lokality Kulinda, kde byl objeven. Fantastická je zejména úroveň a početnost zachování exemplářů tohoto dinosaura. Objeveno bylo hned šest lebek a několik stovek částečně dochovaných jedinců! Sedimenty vulkanického původu pak umožnily zachování velmi detailních anatomických znaků, včetně vzácných otisků tělesného opeření. Kulindadromeus je z vývojového hlediska spíše primitivním zástupcem ptakopánvých dinosaurů a mezi jeho nejbližší příbuzné patří například čínský rod Hexinlusaurus. Holotyp kulindadromea nese označení INREC K3/109 a jedná se o částečně dochovanou lebku. S objevem je spojena také jistá kontroverze, protože již dříve popsali na základě fosílií nového dinosaura ruští paleontologové Alifanov a Savelijev. Godefroit následně prohlásil, že fosilní vzorky byly odcizeny a popisnou studii obou Rusů z Paleontological Journal je podle jeho názoru třeba ignorovat. Ať již dopadne tento spor jakkoliv, na významu tohoto objevu vůbec nic nezmění. Nový „opeřenec“ totiž může zcela změnit náš pohled na neptačí dinosaury.
———
Rekonstrukce kulindadromea, prvního známého „plně opeřeného“ ptakopánvého dinosaura. Kredit: Tom Parker, Wikimedia Commons
———
Zkameněliny kulindadromeů byly objeveny v sedimentech souvrství Ukurejskaja, které díky svému sopečnému původu představují tzv. Konservat-Lagerstätte (německý termín obecně používaný na označení jemnozrnných usazenin se skvělým potenciálem pro zachování zkamenělin). Podobné vrstvy zachovávají i jemné detaily v podobě otisků kůže a integumentu. Ve vědecké studii, publikované v periodiku Science, jsou popsány všechny části povrchu těla, které se u kulindadromea zachovaly. Dinosaurus měl na ocase a holeních šupiny, na hlavě a zádech pak krátké štětinky. Jeho končetiny byly ale z větší části pokryté poměrně vyspělým opeřením. To je právě nejzajímavější aspekt celého objevu – takový druh tělesného pokryvu jsme u ptakopánvých dinosaurů zatím vůbec neznali. Disponují jimi pouze někteří teropodní dinosauři a samozřejmě jejich potomci ptáci. Zatím jsme znali pouze primitivní „štětinatý“ pokryv u dvou ptakopánvých dinosaurů, primitivního ceratopse psitakosaura a u heterodontosaurida tianyulonga. Kulindadromeus však rozšiřuje přítomnost vyspělého opeření na mnohem větší skupinu neptačích dinosaurů. Nyní se zdá, že předpoklad k vytvoření pernatého pokryvu měli prakticky všichni neptačí dinosauři a dost možná už jejich nedinosauří předkové. Objevilo se nejpozději ve svrchním triasu, před více než 230 miliony let a původně snad sloužilo zejména k dorozumívání mezi zástupci stejného druhu a dále k ochraně tělesné teploty. Teprve mnohem později umožnilo ptačím potomkům teropodních dinosaurů ovládnout vzdušné ekosystémy. Kulindadromeus poskytl nejspíš vůbec první důkaz pro dlouhodobě předpokládanou skutečnost, že peří představuje sdílený odvozený znak celé rozsáhlé a fantasticky úspěšné skupiny Dinosauria.
———
Odkazy:
http://www.sci-news.com/paleontology/science-kulindadromeus-zabaikalicus-feathered-herbivorous-dinosaur-02079.html
http://archosaurmusings.wordpress.com/2014/07/24/kulindadromeus-images/
http://news.sciencemag.org/evolution/2014/07/earliest-dinosaurs-may-have-sported-feathers
http://www.iflscience.com/plants-and-animals/newly-discovered-fossils-hint-all-dinosaurs-had-feathers
PDF studie: http://palaeo.gly.bris.ac.uk/Benton/reprints/2014Kulinda.pdf
———