…aneb Opeřená varianta definitivně u ledu?
O tom, zda obří teropod Tyrannosaurus rex byl nebo nebyl opeřený, už byla na blogu řeč v samostatném článku. Relativně nedávno objevené fosilní otisky tyranosauří kůže však přinášejí další důležité poznatky, které si rozhodně zasluhují zmínku. V uplynulých letech byl z Číny popsán obří opeřený druh Yutyrannus huali a další doklady o rozšíření pernatého pokryvu u teropodních dinosaurů poukazovaly na možnost, že tito draví giganti skutečně připomínali „hororové“ papoušky či kohouty. Objev otisku kůže tyranosaura byl učiněn již v roce 2002 v případě jedince zvaného „Wyrex“ (katalogové označení HMNS 2006.1743.01), u něhož byly zachovány pouze drobné tvrdé šupinky z několika částí těla. Přesto nadále přetrvávala možnost, že na jiných oblastech kůže mohli být tyranosauři opeření. To se ale nyní možná změní. Paleontolog Scott Persons z Univerzity v Albertě se svým týmem publikoval nové výsledky studia stejných otisků jedince tyranosaura, objeveného u města Baker v Montaně a porovnával je s fosilními otisky kůže, známými u dalších rodů tyranosauridních dinosaurů, konkrétně u gorgosaura, albertosaura, daspletosaura a tarbosaura. Výsledkem bylo zjištění, že u všech tyranosauridů se objevuje jasný vzor na kůži – je tvořena drobnými okrouhlými pevnými šupinkami, nikoliv opeřením. Vzhledem k tomu, že otisky holé kůže byly objeveny na různých částech těla dinosaura (včetně krku a ocasu), jeví se jako pravděpodobné, že tito teropodi nebyli v dospělosti na větší části svého tělního povrchu opeření. Pokud vůbec nějaké „chomáčky“ peří měli, pak nejspíš jen na místech jako byla špička ocasu, přední končetiny apod.
———
Vrátíme se při rekonstrukcích tyranosaurů o celé století zpět, až do doby amerického výtvarníka Charlese R. Knighta? To rozhodně nikoliv, až tak daleko nás nová studie určitě nezavádí. Na druhou stranu je ale zřejmé, že Tyrannosaurus rex nebyl ani bohatě opeřeným několikatunovým „ptačím“ monstrem, jak bývá někdy zobrazován. Kredit: Charles R. Knight, Wikipedie (volné dílo)
———
Důvodem ztráty původně přítomného opeření u vyspělých tyranosauridů může být jednoduše biomechanika. Tyranosauři již byli se svými pěti až osmi tunami natolik velcí, že prostě nevychladli příliš rychle. Objem jejich těla vůči jeho povrchu byl značně velký, a tak se nemuseli bát (například v noci) rychlé ztráty svého tělesného tepla do okolí. Přesto zůstávají nejasnosti, protože již zmíněný Yutyrannus při hmotnosti kolem 1,5 tuny dosahoval přibližně stejné velikosti jako Albertosaurus nebo Gorgosaurus, kteří již ale na rozdíl od něj žádné opeření nejspíš neměli. Vysvětlením by mohl být preferovaný habitat čínských opeřenců, kterým byly lesy. V lesním stínu je snadnější zabránit přehřátí organismu pobytem ve stínu vegetace, navíc v době před 125 miliony let bylo na východě Asie mnohem chladněji než koncem křídy v Severní Americe. Další možností je, že pokročilí tyranosauridi byli stavěni pro svižný běh a pernatý pokryv by významně ztěžoval jejich schopnost dostatečně rychle se ochladit po krátkodobém enormním výdeji energie. Každopádně se ale můžeme definitivně rozloučit s přehnanou variantou zobrazení tyranosaura jako opeřence, pokrytého peřím takříkajíc od hřbetu až po kolena. Nějaké to pírko či chomáč chmýří jistě mohl místy na těle mít (to nová studie určitě nevyvrací), ale obřím „kuřetem z pekla“ tyranosaurus jednoduše nebyl. A to je možná dobrá zpráva pro všechny tradicionalistické nadšence, kterým se přece jenom „tyranský královský ještěr“ líbil o trochu víc se svými odpudivými šupinami.
———
Short English Summary: New fossil skin samples of a T. rex individual found in Montana clearly shows that this theropod was mostly scaly, not feathered. It had skin textured with small, pebbly scales, definitely not a fuzzy plumage.
———
Odkazy:
http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/13/6/20170092
http://news.nationalgeographic.com/2017/06/tyrannosaurus-rex-skin-fossils-feathers-scales-science/
http://www.bbc.com/news/science-environment-40172587
Studie: Phil R. Bell, Nicolás E. Campione, W. Scott Persons, Philip J. Currie, Peter L. Larson, Darren H. Tanke, Robert T. Bakker (2017). Tyrannosauroid integument reveals conflicting patterns of gigantism and feather evolution, Biol. Lett. 13 20170092; doi: 10.1098/rsbl.2017.0092.
———