…aneb Dinosauři měli opravdu, ale opravdu velkou smůlu
V mnoha dřívějších příspěvcích o dopadu asteroidu Chicxulub do oblasti současného Mexického zálivu na konci křídy již bylo zmíněno, že dinosauři měli velkou, ba dokonce nehoráznou smůlu. Nejen, že z nebes tehdy spadla obří skála (a možná nebyla jediná), ale zuřily také indické vulkány a dramaticky klesala hladina světových oceánů. Zkrátka situace, která nahrávala nebezpečí velkého kolapsu tehdejší biosféry. Ano, pro dinosaury a dalších asi 75 % tehdejších druhů to byla nepochybně smolná doba, ale situace je nejspíš ještě mnohem horší. Organismy na konci křídy měly ohromnou smůlu i kvůli místu, kam asteroid dopadl. Podle autorů nové studie byla totiž šance, že dopadne a přitom pravděpodobně nevyvolá hromadné vymírání, celých 87 %! Jenže planetka dopadla právě do oněch 13 zbývajících procent povrchu, které následky impaktu velmi umocnily – a způsobily páté vymírání druhů. Jak je to možné? Planetka o velikosti 10 – 15 kilometrů (podle autorů studie nicméně „pouze“ 9 km) narazila do země v oblasti cípu poloostrova Yucatán a vytvořila kráter o průměru přes 180 kilometrů a původní hloubce kolem 20 kilometrů. Toto místo přitom patřilo k oněm 13 % povrchu, kde byl v podložních horninách tak velký obsah uhlovodíků a síry, aby způsobil vyvržení enormního množství prachu a plynů, schopných způsobit katastrofickou a relativně dlouhodobou změnu klimatu. Stačilo přitom, aby se srážka odehrála o několik stovek kilometrů dál, a dopad nemusel vyústit v celosvětové vymírání (ačkoliv v okolí zhruba tří tisíc kilometrů by i tak dokázal vyhladit většinu života). Některé populace dinosaurů by ale přežily a další evoluční radiace mnoha skupin savců by tak byla velkou otázkou…
———
———
S touto vědeckou studií přichází dvojice japonských vědců Kunio Kaiho a Naga Ošima z Univerzity v Tohoku, práce byla publikována v periodiku Scientific Reports. Již její název je výmluvný: Místo dopadu asteroidu změnilo historii života na Zemi. Badatelé docházejí za pomoci aplikace klimatických modelů k závěru, že za obecných podmínek byla i po impaktu takto velkého kosmického tělesa pravděpodobnost významného celosvětového ochlazení podnebí, hromadného vymírání druhů a konečně i razantního evolučního nástupu savců velmi malá. Zvýšilo ji až poměrně nepravděpodobné místo, do kterého planetka dopadla. Šance, že dinosauři vyhynou a bude nastartován vývoj primátů směrem k člověku, činila v době před 66 miliony let krátce před osudným impaktem pouze asi 1:8. Japonští vědci totiž podrobnými výpočty zjistili, že již zmíněných 87 % povrchu Země bylo pomyslnou zónou, kde by následky dopadu nebyly vlivem menšího množství síry a uhlovodíků zdaleka tak tragické. Existovala sice místa ještě kritičtější pro případný dopad (než byla oblast Mexického zálivu), ale ta tvořila pouhá 2 procenta povrchu naší planety. Opět se tedy potvrzuje, že vymírání na konci křídy bylo osudovým a přelomovým okamžikem, který se nesmazatelně zapsal do dějin vývoje života na naší planetě. Nelze předpovídat, jakým směrem by se život ubíral dál, pokud by poslední dinosauři a jejich současníci měli více „štěstí“. Jisté však je, že dnes by ekosystémy vypadaly do značné míry odlišně…
———
———
Short English Summary: Researchers at Tohoku University has found evidence suggesting that if the asteroid that struck the Earth 66 million years ago had landed almost anywhere else, it would not have been nearly as destructive. There was 87 % chance that the mass extinction would not happen prior to the impact.
———
Odkazy:
http://www.sciencedaily.com/releases/2017/11/171110113950.htm
http://phys.org/news/2017-11-analysis-chicxulub-asteroid-struck-vulnerable.html
http://scitechdaily.com/asteroid-chicxulub-impactor-changed-the-history-of-life-on-earth/
Kunio Kaiho & Naga Oshima (2017). Site of asteroid impact changed the history of life on Earth: the low probability of mass extinction. Scientific Reports 7, Article number: 14855. doi:10.1038/s41598-017-14199-x
———