Titánská rohatá tvář

…aneb Představuje se Titanoceratops

Původně byl tento obr s kolosální lebkou považován za dalšího jedince již dříve popsaného druhu Pentaceratops sternbergii, známějšího obřího ceratopsida, rovněž disponujícího nadměrně velkou hlavou.[1] V roce 2011 však paleontolog Nicholas R. Longrich doložil, že se nejspíš jedná o zcela nového a dosud neznámého zástupce chasmosaurinních ceratopsidů.[2] Ba co víc, Titanoceratops ouranos patřil podle jeho výzkumu dokonce do tribu Triceratopsini, tedy mezi nejbližší příbuzné proslulého triceratopse.[3] Při svém geologickém stáří 74,8 až 73,5 (možná ale také 72,8) milionu let je také s přehledem dosud nejstarším známým zástupcem této skupiny rohatých dinosaurů.[4] Holotyp dinosaura s označením OMNH 10165, sestávající z nekompletní kostry s poměrně dobře zachovalou lebkou, byl objeven v sedimentech souvrství Fruitland nebo Kirtland na území kraje San Juan v Novém Mexiku. Bohužel přesnou polohu uložení fosilií nelze již s jistotou dohledat, a tak neznáme dokonale ani geologické stáří dinosaura (i tak je ale jasné, že jde o pozdní kampán, dobu před zhruba 75 až 73 miliony let). Longrich zvolil pro obřího ceratopsida působivé vědecké rodové jméno Titanoceratops („titánská rohatá tvář“), a to z důvodu velkých rozměrů lebky, druhové ouranos potom s odkazem na Úrana, titána a boha nebes ve starořecké mytologii. Ačkoliv autor popisné studie tento druh jasně odlišil od druhu Pentaceratops sternbergii, zůstávají pochybnosti o tom, zda ve skutečnosti přece jen nejde o jeden a ten samý druh.[5] Jisté výzkumy však podporují validitu (platnost) a tedy skutečnou odlišnost titanoceratopse, přestože jinou otázkou je jeho potenciální synonymita s některými dalšími triceratopsiny.[6]

———

Titanoceratops.jpg

Na rekonstrukci kostry titanoceratopse zaujme zejména extrémně dlouhá lebka, dosahující délky kolem 265 centimetrů. Pouze jeden známý exemplář příbuzného torosaura měl lebku celkem ještě o 12 cm delší. Kredit: Kurt McKee, Wikipedie (CC BY-SA 2.0)

———

Každopádně však šlo o obřího rohatého dinosaura, který patří spolu se svými příbuznými druhu Eotriceratops xerinsularis a Triceratops horridus mezi největší známé ceratopsidy vůbec. Lebka objeveného exempláře měří na délku i bez lebečního límce 1,2 metru, spolu s límcem pak dokonce 265 centimetrů. Tím pádem se titanoceratops spolu s druhem Torosaurus latus řadí k suchozemským živočichům s nejdelší známou lebkou vůbec.[7] Vzhledem k proporcionálně kratšímu ocasu dosahoval celkové délky „jen“ asi 6,8 metru a výšky ve hřbetu kolem 2,5 metru. Tělesná hmotnost pak byla Longrichem odhadnuta na 6,55 tuny, což zhruba odpovídá pozdějším triceratopsinům (ačkoliv jejich největší exempláře mohly dosahovat ještě zhruba o polovinu větší hmotnosti).[8] Titanoceratops žil v prostředí obývaném mnoha dalšími dinosaury i jinými živočichy, přičemž jeho hlavním predátorem mohl být značně velký (asi devět metrů dlouhý) tyranosaurid druhu Bistahieversor sealeyi.[9] Dále se zde vyskytovali menší deinonychosauři (troodontid „Saurornitholestes“ robustus), jakýsi blíže neidentifikovaný ornitomimid a centrosaurinní ceratopsid a samozřejmě i další býložraví dinosauři – hadrosauridi druhů Anasazisaurus horneri a Parasaurolophus cyrtocristatus, pachycefalosaurid Stegoceras novomexicanum nebo ankylosaur Nodocephalosaurus kirtlandensis. Společnost zdejším dinosaurům pak dělala celá plejáda ryb, želv, krokodýlů i drobných savců. Titanoceratops je každopádně důkazem skutečnosti, že triceratopsini se vyvinuli dříve, než by bylo možné předpokládat. Mezi titanoceratopsem a časově následujícím eotriceratopsem však stále zeje propast asi 3 až 5 milionů let vývoje[10], který zatím zůstává paleontologicky zcela nezmapován.

———

Silueta titanoceratopse a jeho velikostní porovnání s dospělým člověkem (zde podoba s mírně kratším lebečním hřebenem). Tento rohatý dinosaurus dosahoval velikosti současného slona afrického. Kredit: Andrew A. Farke, Nobu Tamura; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

———

Short English Summary: Titanoceratops was a genus of herbivorous ceratopsian dinosaur. It was a giant chasmosaurine ceratopsian that lived during the Late Cretaceous period (late Campanian, about 75 – 73 mya) in what is now New Mexico. It was probably the earliest known member of tribus Triceratopsini.

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Titanoceratops

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/t/titanoceratops.html

https://www.wired.com/2011/01/titanoceratops-dinosaur/

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/a-giant-from-new-mexico-titanoceratops-90897622/

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=179223

https://blog.everythingdinosaur.co.uk/blog/_archives/2011/02/01/4740410.html

———

[1] Naish, D. (2013). „New perspectives on horned dinosaurs: the Royal Tyrrell Museum Ceratopsian Symposium“. Historical Biology: An International Journal of Paleobiology. 25 (1): 121–124. doi: 10.1080/08912963.2012.688589

[2] Longrich, N. R. (2011). Titanoceratops ouranos, a giant horned dinosaur from the Late Campanian of New Mexico“. Cretaceous Research. 32 (3): 264–276. doi: 10.1016/j.cretres.2010.12.007

[3] Brown, Caleb M.; Henderson, Donald M. (2015). „A new horned dinosaur reveals convergent evolution in cranial ornamentation in ceratopsidae“. Current Biology. 25: 1641–8. doi: 10.1016/j.cub.2015.04.041

[4] Lucas, S. G. & Sullivan, R. M. (2006). „The Kirtlandian Land-Vertebrate „Age“-Faunal Composition, Temporal Position, and Biostratigraphic Correlation in the Nonmarine Upper Cretaceous of Western North America“. In Lucas, S. G. & Sullivan, R. M. Late Cretaceous vertebrates from the Western Interior. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 35. str. 7–23.

[5] Wick, S. L.; Lehman, T. M. (2013). „A new ceratopsian dinosaur from the Javelina Formation (Maastrichtian) of West Texas and implications for chasmosaurine phylogeny“. Naturwissenschaften. 100 (2013): 667–682. doi: 10.1007/s00114-013-1063-0

[6] Holtz, T. R. Jr. (2012). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages. Random House Books for Young Readers. str. 432. ISBN 978-0-375-82419-7.

[7] Farke, A. A. „Cranial osteology and phylogenetic relationships of the chasmosaurine ceratopsid Torosaurus latus„, str. 235-257. In K. Carpenter (ed.). Horns and Beaks: Ceratopsian and Ornithopod Dinosaurs. Indiana Univ. Press (Bloomington), 2006.

[8] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press. str. 265–267. ISBN 978-0-691-13720-9.

[9] Carr, Thomas D.; Williamson, Thomas E. (2010). „Bistahieversor sealeyi, gen. et sp. nov., a new tyrannosauroid from New Mexico and the origin of deep snouts in Tyrannosauroidea“. Journal of Vertebrate Paleontology. 30 (1): 1–16. doi: 10.1080/02724630903413032

[10] Wu, X-C.; Brinkman, D. B.; Eberth, D. A.; Braman, D. R. (2007). „A new ceratopsid dinosaur (Ornithischia) from the uppermost Horseshoe Canyon Formation (upper Maastrichtian), Alberta, Canada“. Canadian Journal of Earth Sciences. 44 (9): 1243–1265. doi: 10.1139/E07-011

———

Leave a Comment

Filed under Ptakopánví dinosauři, Rekordy a statistika, Spekulativní paleontologie

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *