…aneb Malá recenze zajímavé knihy
Zhruba před týdnem jsem dočetl posmrtně vydaný román Michaela Crichtona Dračí zuby (v originále Dragon Teeth), poprvé vydaný v loňském roce a v českém překladu letos přibližně na počátku léta. Vzhledem k tomu, že od smrti autora uplyne letos v listopadu již celé jedno desetiletí, je zřejmé, že se jedná o posmrtně vydané dílo z Crichtonovy pozůstalosti. Pokusím se tedy o malé zhodnocení knihy, nebo chcete-li, jakousi jeho skromnou recenzi pohledem celoživotního nadšence do světa dinosaurů. V první řadě je jasné, že se při četbě neubráníte srovnávání s Crichtonovým Jurským parkem, který se stal v 90. letech minulého století naprostým fenoménem a takřka kultovní záležitostí (a to plným právem). Pokud se ale při svém očekávání necháte ovlivnit právě tímto srovnáním, budete jistě zklamaní – Dračí zuby se neblíží kvalitě románového „parku“ ani vzdáleně. To nicméně není zcela na škodu, protože tento román není v žádném případě jakýmsi prequelem k JP (jak se v některých zprávách o knize můžete dočíst), ani s ním nijak nesouvisí. Jediným pojítkem jsou v tomto případě dinosauři, o nichž je v obou dílech v různé míře a různým způsobem pojednáno. Dračí zuby sepsal autor již v roce 1974, dobrých 15 let před vydáním Jurského parku, a svůj rukopis zřejmě nikdy zcela nedokončil. To je asi největší mínus celé knihy – nese bohužel stopy zásahu někoho dalšího, kdo jej dokončil a připravil pro tisk. Sám Michael Crichton by podle mého skromného názoru některé části textu – zejména v jeho závěru – nepochybně lépe rozpracoval. Kniha vznikla přičiněním paleontologa Edwina H. Colberta (1905 – 2001), který na písemnou žádost samotného Crichtona nasměroval jeho zájem k úžasné etapě výzkumu dinosaurů – tzv. Válku o kosti, o které jsem již hojně na blogu referoval.
———
———
V případě Dračích zubů se jedná o příběh fiktivního studenta z bohaté rodiny, který se původně proti své vůli zapojí právě do největší vřavy a soupeření mezi oběma znesvářenými giganty paleontologie 19. století – Othniela Charlese Marshe a Edwarda Drinkera Copea. Crichton velmi dobře vystihuje povahové rysy obou vědců a k dobru dává i některé známé události z jejich soupeření – například Marshovu soukromou síť špehů, Copeovo vyndávání zubní protézy před fascinovanými Indiány apod. Děj knihy se odehrává pouze v průběhu jednoho roku (konkrétně 1876), kdy dochází například ke slavné bitvě u Little Bighornu na jihu dnešní Montany. Mnohé v knize popisované události se však odehrály dříve nebo později než v tomto roce, což autor v dodatku poctivě uvádí. Místy se v knize objevují překlepy a chyby (například na konci knihy najdeme informaci, že pravěký kopytník Eohippus pocházel z období křídy, ve skutečnosti je to až mnohem pozdější eocén). Vyústění děje není příliš úderné ani překvapivé, takže pokud si potrpíte na fantastické zakončení a takříkajíc „Velké finále“, budete nejspíš zklamaní. Celkově je ale román poměrně příjemným čtením, protože děj má rychlý spád, je čtivý a dynamický. Dá se říci, že se u knihy nestihnete nudit (což ale může být částečně způsobeno i nepříjemným faktem, že je poměrně krátká). Jedná se vlastně o Crichtonův oblíbený westernový žánr (v ději převažují popisy putování nebezpečným Divokým západem, přestřelky s bandity a boje či jinou interakci s Indiány nad čímkoliv jiným), okořeněný prvky dějin paleontologie obratlovců. Ne všechny zápletky jsou zcela uvěřitelné, ale celkově se dá průběh popisovaného příběhu akceptovat a užít si ho. Jen v žádném případě nečekejte jakési pokračování (či v tomto případě spíše literárního předchůdce) Jurského parku – takovou ambici Dračí zuby stejně jako nové „Jurské světy“ v žádném případě mít nemohou.
———
———
Odkazy:
https://www.databazeknih.cz/knihy/draci-zuby-378602
https://www.cbdb.cz/kniha-227166-draci-zuby-dragon-teeth
http://literarky.cz/literatura/cteni/26555-michael-crichton-drai-zuby
http://www.iliteratura.cz/Clanek/40207/crichton-michael-draci-zuby
https://www.albatrosmedia.cz/tituly/42779102/draci-zuby/
———
Na Dračí zuby jsem se těšila od chvíle, kdy jsem spatřila obálku, a tak jsem je přečetla ihned po vydání v angličtině. Za mě bohužel zklamání způsobené (jak píšete v článku) nadměrným očekáváním. Snažila jsem se krotit, ale když vidíte další knihu s dinosauří tématikou od autora Jurského parku, moc to nejde 🙂 Bohužel dinosauři byli jen takový doplněk. Obecně na mě kniha (a hlavně konec) působila jako nedodělaná a předpokládám, že Crichton by ji v této podobě do světa nepustil (pokud můžu soudit dle jeho dalších titulů). Škoda, ale zdá se mi, že obecně většina děl vydaných po smrti autorů trpí tímto nedostatkem..
Já tedy zklamán nebyl, prolistoval jsem si ji v knihkupectví a věděl jsem tedy, že je to o historii právě „války o kosti“ což je docela zajímavý kus historie. Je to sice román (tedy spíš novela) ale pro lidi co se o historii moc nezajímají, je to hezké uvedení do tématiky.