…aneb Představuje se Goyocephale
S články o pachycefalosauridech, pozoruhodných ptakopánvých dinosaurech se zesílenou lebeční klenbou, se na blogu setkáváme spíše zřídka. Obvykle jde přitom o zmínku o samotném druhu Pachycephalosaurus wyomingensis a jeho nejbližších příbuzných. Pachycefalosauři však byli mnohem rozšířenější skupinou dinosaurů a zaslouží si podrobnější pohled. Jedním z méně známých zástupců těchto dinosaurů byl také mongolský druh Goyocephale lattimorei. Navzdory nadšenému očekávání příznivců umělecké tvorby není tento dinosaurus pojmenován po španělském malíři Goyovi, skutečnost je poněkud pragmatičtější. Slovo goyo totiž v mongolštině znamená „zdobený“, kephale je zase řecky hlava. Tedy doslova „zdobená hlava“, i s druhovým jménem pak „Lattimoreova zdobená hlava“. Owen Lattimore (1900-1989), po kterém je dinosaurus zčásti pojmenován, byl americký spisovatel a učenec, který zanechal v Mongolsku a Číně významný odkaz. A jaký odkaz nám zanechal sám pachycefalosaurid? Samozřejmě svoje fosilie, a to v podobě disartikulované kostry skládající se z větší části lebky, kostí přední i zadní končetiny, fragmentu pánevního pletence a několika obratlů. Fosilie byly objeveny v roce 1977 na jihu mongolské Gobi, na lokalitě zvané Boro Chovil. Zkameněliny holotypu (dnes s katalogovým označením GI SPS 100/1501) byly součástí sedimentů dosud nepojmenovaného souvrství na území Jihogobijského ajmagu o stáří asi 76 milionů let.[1] Goyocephale tak patřil k dinosaurům, žijícím v průběhu období geologického stupně kampán. Formálně pak tohoto pachycefalosaurida popsala trojice paleontologů v roce 1982 – kromě mongolského badatele Altangerla Perleho to byly polské paleontoložky Teresa Maryańska a Halszka Osmólska.[2]
———
———
Nápadným znakem tohoto pachycefalosaurida byla jeho plochá lebka, která nevykazovala výraznou lebeční kupoli, typickou pro některé vývojově vyspělejší zástupce skupiny. Goyocephale byl menší druh, dosahující podle amerického paleontologa Thomase R. Holtze, Jr. délky asi 1,8 metru a hmotnosti menšího psa nebo bobra.[3] Původně byl tento dinosaurus řazen do blízké příbuznosti k rodu Homalocephale, dalšího mongolského pachycefalosaurida, který byl s délkou asi 3 metry[4] podstatně větším zástupcem a podle některých paleontologů mohl představovat dokonce dospělce, jehož byl G. lattimorei ve skutečnosti mládětem. Byla proto stanovena čeleď Homalocephalidae[5], do níž patřily oba rody a podle pozdější fylogenetické analýzy také čínský rod Wannanosaurus.[6] Dnes paleontologové spíše předpokládají, že Goyocephale byl sice rod příbuzný zmíněným taxonům, avšak netvořil s nimi vlastní skupinu. Nejspíš představoval bazálního zástupce podčeledi Pachycephalosaurinae a jeho blízkými příbuznými byli také rody Tylocephale, Foraminacephale, Amtocephale nebo Prenocephale.[7] Tito malí dinosauři s heterodontní denticí se pravděpodobně živili rostlinnou stravou, mohli si ale přilepšovat i lovem drobných živočichů. Stavba kostí nohou nasvědčuje tomu, že šlo o velmi rychlé běžce, kteří se před hrozícím nebezpečím dokázali spasit útěkem. Jejich přirozenými nepřáteli mohli být menší a středně velcí teropodi, včetně smeček velociraptorinních dromeosauridů nebo mláďat velkých tyranosauridů. Pravděpodobně šlo o stádní tvory, kteří si ve skupinách udržovali jistý stupeň hierarchie a mohli se utkávat ve vnitrodruhových soubojích. Samci se například mohli prát o přístup k samicím, kontrolu nad skupinou nebo teritoriem či o přístup ke kvalitnějším zdrojům potravy a vody. Zda se ale při tom sráželi svými plochými lebečními „kovadlinami“, to zůstává dosud nevyřešenou otázkou.[8]
———
———
Short Summary in English: Goyocephale was a genus of small pachycephalosaurian ornithischian dinosaur that lived in southern Mongolia during the Late Cretaceous about 76 million years ago. It was a small dinosaur with flat skull roof.
———
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Goyocephale
http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=38794
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/g/goyocephale.html
http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_g/goyocephale.php
https://paleobiodb.org/classic/basicTaxonInfo?taxon_no=52838
———
[1] Sullivan, R.M. (2006). „A taxonomic review of the Pachycephalosauridae (Dinosauria: Ornithischia)“. In Lucas, Spencer G.; Sullivan, Robert M. Late Cretaceous vertebrates from the Western Interior (PDF). New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 35. pp. 347–366.
[2] Perle, A.; Maryańska, T.; Osmólska, H. (1982). „Goyocephale lattimorei gen. et sp. n., a new flat -headed pachycephalosaur (Ornithlschia , Dinosauria) from the Upper Cretaceous of Mongolia“ (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 27 (1–4): 115–127.
[3] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 48). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
[4] Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226
[5] Mahito Watabe, Khishigjaw Tsogtbaatar and Robert M. Sullivan (2011). „A new pachycephalosaurid from the Baynshire Formation (Cenomanian-late Santonian), Gobi Desert, Mongolia“ (PDF). Fossil Record 3. New Mexico Museum of Natural History and Science, Bulletin. 53: 489–497.
[6] Longrich, N.R.; Sankey, J.; Tanke, D. (2010). „Texacephale langstoni, a new genus of pachycephalosaurid (Dinosauria: Ornithischia) from the upper Campanian Aguja Formation, southern Texas, USA“. Cretaceous Research. 31 (2): 274–284. doi: 10.1016/j.cretres.2009.12.002
[7] Schott, R. K.; Evans, D. C. (2016). „Cranial variation and systematics of Foraminacephale brevis gen. nov. and the diversity of pachycephalosaurid dinosaurs (Ornithischia: Cerapoda) in the Belly River Group of Alberta, Canada“. Zoological Journal of the Linnean Society. doi: 10.1111/zoj.12465
[8] Peterson, J. E.; Dischler, C.; Longrich, N. R. (2013). „Distributions of Cranial Pathologies Provide Evidence for Head-Butting in Dome-Headed Dinosaurs (Pachycephalosauridae)“. PLoS ONE. 8 (7): e68620. doi: 10.1371/journal.pone.0068620
———