Tlustolebý svědek zkázy

…aneb Představuje se Sphaerotholus

O dinosaurech, jejichž fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Hell Creek, již bylo na tomto blogu pojednáno takříkajíc zevrubně. Samozřejmě jsme se přitom soustředili zejména na populární druhy, jako jsou Tyrannosaurus rex, Triceratops horridus, Ankylosaurus magniventris, Edmontosaurus annectens nebo Pachycephalosaurus womingensis. Tito dinosauři se dožili až samotného konce křídové periody a před 66 miliony let se tak stali svědky jedné z největších katastrof, která rozvinutý život na Zemi postihla.[1] Posledním zmíněným dinosaurem byl slavný „tlustolebý ještěr“, který dal jméno celé skupině býložravých ptakopánvých dinosaurů a byl z této skupiny také druhem největším. Nebyl ale jediným zástupcem pachycefalosaurů v tzv. lancijské fauně, tedy mezi posledními žijícími neptačími dinosaury. Tím dalším byl ještě Dracorex hogwartsia z Jižní Dakoty (který ale může být ve skutečnosti jen subadultním jedincem druhu P. wyomingensis) a dále druh Stygimoloch spinifer, známý z území Montany a Severní i Jižní Dakoty.[2] Tuto pachycefalosauří biodiverzitu pak zvyšuje ještě druh Sphaerotholus buchholtzae, o kterém zatím na blogu pojednáno nebylo. O jakého dinosaura se tedy jednalo? V první řadě je třeba konstatovat, že tento druh není jediným v rámci rodu Sphaerotholus, paleontologové totiž rozlišují ještě druhy S. goodwini a S. edmontonense. První byl popsán roku 2002 ze souvrství Kirtland na území Nového Mexika a druhý již roku 1943 ještě jako Troodon edmontonensis ze souvrství Horseshoe Canyon v kanadské Albertě.[3] Oba druhy jsou tedy starší než S. buchholtzae, první má stáří asi 74,5 až 73 milionů let a druhý zhruba 71 milionů let. Druh S. buchholtzae, pocházející ze souvrství Hell Creek na území kraje Carter v Montaně má geologické stáří přibližně 67,5 až 66 milionů let a je tak nepochybně nejmladším druhem. Pokud se tedy jedná o druhy spadající skutečně do jediného rodu, pak časové rozpětí existence rodu Sphaerotholus činilo fantastických 7 až 8 milionů let.

———

Rekonstrukce přibližného vzezření malého pachycefalosaurida druhu Sphaerotholus buchholtzae, jednoho z posledních známých neptačích dinosaurů. Spolu s dalšími zástupci tzv. lancijské fauny se stal přímou obětí katastrofického vymírání na konci křídy před 66 miliony let. Kredit: ABelov 2014; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

———

Rodové jméno Sphaerotholus znamená doslova „míčový dóm“ a odkazuje k dochované kupolovité části lebky. Holotyp druhu S. buchholtzae s označením TMP 87.113.3 má podobu fragmentárně zachované lebky a v roce 2002 byl pojmenován na počest paleontoložky Emily S. Buchholzové za její přínos ve výzkumu pachycefalosauridů.[4] O rok později vznesl Robert M. Sullivan domněnku, že S. buchholtzae je ve skutečnosti jedinec asijského rodu Prenocephale (jako druh Prenocephale edmontonensis nebo Sphaerotholus edmontonense).[5] Z této nepřehledné situace naštěstí pomohl objev nového exempláře ze souvrství Frenchman na území kanadské provincie Saskatchewan, který byl roku 2015 formálně popsán týmem paleontologů. Jejich výzkum na základě srovnávací morfologie a morfometriky odhalil, že druhy S. buchholtzae a starší S. edmontonense jsou skutečně samostatné a odlišné druhy.[6] To jasně doložily některé unikátní anatomické znaky na dochované části lebky a zároveň se potvrdil předpoklad, že tito dinosauři existovali ještě v době posledních 300 000 let křídové periody. Sférotolové byli menší býložraví dinosauři, kteří zřejmě žili v malých skupinách a představovali drobnou, rychle se pohybující kořist pro dravce středních rozměrů. V rámci souvrství Hell Creek si na nich mohli pochutnat například malí dromeosauridi druhu Acheroraptor temertyorum[7], středně velcí dromeosauridi druhu Dakotaraptor steini[8] nebo třeba i mláďata a nedospělí jedinci tyranosaura. Bohužel o anatomických adaptacích pro běh a jiné životní projevy sférotolů prakticky nic nevíme, protože se dochovala jen malá část jejich kostry. Na základě srovnání s lépe zachovaným východoasijským druhem Prenocephale prenes z Mongolska můžeme odhadnout délku těchto dinosaurů zhruba na 2 až 2,5 metru a jejich hmotnost asi na 40 kilogramů.[9] Je tedy zřejmé, že jedinou nadějí těchto dinosaurů na záchranu byl v případě útoku teropoda pouze rychlý útěk. Ani ten ale nemohl tohoto menšího dinosaura spasit, když nastalo peklo, které s sebou přinesl konec druhohorní éry…

———

Sphaerotholus.png

Fosilie dochované lebeční kupole sférotola (katalogové označení AMNH 0044). Šipky ukazují na místa s viditelným poškozením povrchu tohoto lebečního útvaru, které mohou být dokladem pro vnitrodruhové zápolení (srážení hlavou) u těchto dinosaurů. Kredit: Peterson et al. (PLoS ONE); Wikipedie (CC BY 2.5)

———

Short Summary in English: Sphaerotholus was a genus of small pachycephalosaurid dinosaur from the Late Cretaceous of North America. S. buchholtzae is a species hailing from the well-known Hell Creek Formation of Montana and it was one of the last non-avian dinosaurs on record, living less than 300 000 years before the K-Pg extinction event.

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Sphaerotholus

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/s/sphaerotholus.html

http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2017/03/sphaerotholus-beast-of-th-week.html

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=67683

———

[1] Schulte, P.; et al. (2010). „The Chicxulub Asteroid Impact and Mass Extinction at the Cretaceous-Paleogene Boundary“ (PDF). Science. 327 (5970): 1214–1218. doi: 10.1126/science.1177265

[2] Bakker, R. T., Sullivan, R. M., Porter, V., Larson, P. and Saulsbury, S. J. (2006). Dracorex hogwartsia, n. gen., n. sp., a spiked, flat-headed pachycephalosaurid dinosaur from the Upper Cretaceous Hell Creek Formation of South Dakota“. in Lucas, S. G. and Sullivan, R. M., eds., Late Cretaceous vertebrates from the Western Interior. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin 35, pp. 331–345.

[3] Brown B.; Schlaikjer E. M. (1943). „A study of the troödont dinosaurs with a description of a new genus and four new species“. Bulletin of the American Museum of Natural History. 82 (5): 115–149.

[4] Williamson T. D.; Carr T. E. (2002). „A new genus of highly derived pachycephalosaurian from western North America“. Journal of Vertebrate Paleontology. 22 (4): 779–801. doi: 10.1671/0272-4634(2002)022[0779:angodp]2.0.co;2

[5] Robert M. Sullivan (2003). „Revision of the dinosaur Stegoceras Lambe (Ornithischia, Pachycephalosauridae)“. Journal of Vertebrate Paleontology. 23 (1): 181–207. doi: 10.1671/0272-4634(2003)23[181:rotdsl]2.0.co;2

[6] Mallon Jordan C.; Evans David C.; Tokaryk Tim T.; Currie Margaret L. (2015). „First pachycephalosaurid (Dinosauria: Ornithischia) from the Frenchman Formation (upper Maastrichtian) of Saskatchewan, Canada“. Cretaceous Research. 56: 426–431. doi: 10.1016/j.cretres.2015.06.005

[7] Evans, D. C.; Larson, D. W.; Currie, P. J. (2013). „A new dromaeosaurid (Dinosauria: Theropoda) with Asian affinities from the latest Cretaceous of North America“. Naturwissenschaften. 100: 1041–9. doi: 10.1007/s00114-013-1107-5

[8] DePalma, Robert A.; Burnham, David A.; Martin, Larry D.; Larson, Peter L.; Bakker, Robert T. (2015). „The First Giant Raptor (Theropoda: Dromaeosauridae) from the Hell Creek Formation“. Paleontological Contributions (14). doi: 10.17161/paleo.1808.18764

[9] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 49). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

———

Leave a Comment

Filed under Ptakopánví dinosauři, Vymírání K-T

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *