…aneb Představení jedné zajímavé knihy
Díky letní dovolené jsem měl čas konečně dočíst jednu z knih, objednaných ze zámoří jako dárek k svátku. Ačkoliv není k dostání v českém překladu (a asi ani nebude), dovolím si jeden příspěvek věnovat právě stručnému představení této publikace. Je totiž velmi zajímavá, a i když si s ní přijdou na své spíše zájemci o dějiny a filozofii vědy, i dinosauří entuziasti v ní najdou spoustu zajímavých postřehů a pohledů na problematiku. O jakou knihu se tedy jedná? Jmenuje se Dinomania, tedy „dinománie“, a jejím autorem je americký filozof a historik vědy Boria Sax (* 1949). Podtitul knihy, která vyšla na začátku letošního roku, zní v doslovném překladu „proč milujeme, bojíme se a jsme zcela okouzleni dinosaury“, což vcelku dobře popisuje hlavní tematiku knihy, kterou se autor průběžně zaobírá. Pravidelně se totiž vrací k myšlence, že dinosauři rezonují lidskou kulturou a mytologií od nejstarších dob (přičemž v předvědecké době byli označováni za draky a jiné legendární bytosti).[1] Popisuje také proměny vnímání dinosaurů ze strany veřejnosti v průběhu dvou století od jejich vědeckého objevu[2], a to přes významné etapy popularizačních aktivit, jako byla výstava modelů Benjamina Waterhouse Hawkinse v Londýně v průběhu 50. let 19. století[3], výstava dinosaurů naftařskou společností Sinclair Oil Corporation ve Spojených státech ve 30. a 60. letech minulého století[4] nebo i dopad, jaký měla změna paradigmatu v podobě tzv. dinosauří renesance od konce 60. let. Samozřejmostí je pojednání témat typu Jurský park, opeření dinosauři, dinosauři a science-fiction literatura, inteligentní dinosauroidi, evoluční teorie versus náboženský pohled a mnoho dalších. Místy se Sax dostává až na hranici absurdnosti (alespoň podle mého vlastního názoru a vkusu), když zcela vážně přirovnává druh Tyrannosaurus rex k biblickému Satanovi nebo konstatuje, že bez dinosaurů bychom nebyli lidmi a v jistém smyslu jsme i my dinosaury. Jakkoliv jsou tyto myšlenky nadnesené a alegorické, příliš mi k jinak poměrně jasnému a praktickému stylu textu nesedí.
———
Letos sedmdesátiletý autor knihy Boria Sax v současné době působí na Mercy College v New Yorku. Jeho hlavním zájmem jsou zvířata v lidské kultuře a dlouhodobý vývoj vztahů mezi lidmi a jinými živočichy. Ačkoliv se v tomto smyslu zajímá především o dnes žijící (recentní) zvířata, novou knihu věnoval výlučně vyhynulým druhohorním dinosaurům. Kredit: Boria Sax, Wikipedie (CC BY 3.0)
———
Autor samozřejmě není znalcem dinosaurů, což je bohužel na textu místy znát. Teropody opakovaně označuje za „terapody“ (theropods versus therapods), druhohorní ještěry a jiné „nedinosauří“ plazy za dinosaury. Jinak se ale s tematikou seznámil poměrně kvalitně, zejména jeho postřehy z dějin popularizace dinosaurů jsou velmi zajímavé a podnětné. Českého čtenáře také potěší, že velkou část ilustrací v knize tvoří obrazy českého paleo-umělce Jana Sováka. Sax je sice špatně datuje (uvádí u nich „c. 2006“, ačkoliv jich většina pochází již z 90. let), ale o ilustrátorovi samotném se v textu vyjadřuje velmi pochvalně. Samostatná stať v knize je věnována také zajímavému fenoménu dětského „dinosauřího období“, pro které Sax poskytuje množství možných vysvětlení z oblastí psychologie, mytologie a dalších. Jako náročnější čtenář (alespoň co se dinosauřích reálií týče) si samozřejmě neodpustím nějaké to šťouchnutí, protože drobných chybek se v knize skutečně pár najde. Celkově bych ale knihu hodnotil pozitivně, a to z již zmíněného důvodu – Boria Sax poskytuje jiný a poměrně svěží pohled na problematiku dějin výzkumu dinosaurů a jejich popularizaci. Ze své pozice filozofa a historika vědy se přitom pouští do oblastí, které například paleontolog pravděpodobně nikdy nepojedná či detailně neprozkoumá. Sax se netají tím, že dinosaury si zamiloval již v dětství a napsat o nich knihu bylo jeho dlouholetým snem a přáním. Český čtenář bude možná znát alespoň jednu z jeho dosud patnácti vydaných knih – Zvířata ve Třetí říši (česky vyšlo v roce 2003), napsal ale také knižní pojednání o významu krkavcovitých ptáků v dějinách člověka (vyšlo v loňském roce) a o dalších podobných tématech. Co tedy dodat závěrem? Pokud byste si rádi přečetli netradiční knihu o dinosaurech, kde se spíše než o nich samotných pojednává o jejich roli v lidské kultuře a mytologii (a nevadí Vám přitom, že text je v anglickém jazyce), pak může být nejspíš toto dílko vhodným literárním společníkem i pro vás.
———
Značnou pozornost autora si vysloužily také první betonové modely dinosaurů, zhotovené na počátku 50. let 19. století výtvarníkem Benjaminem Waterhousem Hawkinsem pod vedením přírodovědce Richarda Owena. Právě zde se začíná psát dlouhá historie „dinosauřích parků“ i nezměrné popularity dinosaurů u široké veřejnosti. Kredit: P. H. Delamotte (1853); Wikipedie (volné dílo)
———
Short Summary in English: Dinomania by Boria Sax (Reaktion Books Ltd, 2019) is an interesting book and a thought-provoking homage to the iconic primeval animals. It tells the story of our unlikely romance with dinosaurs and their two centuries lasting role in our popular culture.
———
Odkazy:
https://www.databazeknih.cz/autori/boria-sax-10420
https://en.wikipedia.org/wiki/Boria_Sax
http://www.reaktionbooks.co.uk/display.asp?ISB=9781789140040
https://www.press.uchicago.edu/ucp/books/book/distributed/D/bo31238053.html
https://books.google.cz/books/about/Dinomania.html?id=-GTCtAEACAAJ&redir_esc=y
———
[1] Xing, L. D.; et al. (2015). Stone flowers explained as dinosaur undertracks: unusual ichnites from the Lower Cretaceous Jiaguan Formation, Qijiang District, Chongqing, China. Geological Bulletin of China 34(5): 885–890.
[2] Delair, J. B.; Sarjeant, W. A. S. (2002). „The earliest discoveries of dinosaurs: the records re-examined“. Proceedings of the Geologists‘ Association. 113 (3): 185–197. doi: 10.1016/S0016-7878(02)80022-0
[3] McCarthy, Steve; Gilbert, Mick (1994). The Crystal Palace Dinosaurs: The Story of the World’s First Prehistoric Sculptures. Crystal Palace Foundation. ISBN 978-1-897754-03-0.
[4] Viz například tento odkaz.
———