Pětapadesátiny nejstaršího dinosaura

…aneb Pár vět o druhu Janenschia robusta

Dříve se mnoho vědců domnívalo, že sauropodní dinosauři potřebovali k růstu do svých často obřích rozměrů velmi dlouhou dobu a dožívali se tak značně vysokého věku. Například u rodu Brachiosaurus byl odhadován věk dospělců až na 118 let, u některých jiných sauropodů pak dokonce 200 nebo i 300 let. Moderní metody výzkumu však tyto zastaralé představy doslova postavily na hlavu a ukázaly, že obří sauropodi rostli nečekaně rychle a kolosálních rozměrů dosahovali za pouhých asi 10 až 20 let.[1] Některé odhady rychlosti nabývání na váze u těchto tvorů jsou fantastické – v rychlé růstové fázi mohli přibírat i kolem 55 kilogramů denně! To zároveň znamená, že na několik století staré kmety můžeme v případě dinosaurů nejspíš zapomenout. I obří teropodi žili na lidské poměry relativně krátce – nejstarší tyranosauři se zřejmě dožívali jen zhruba 30 let (jak ukazuje histologický výzkum kostí „Sue“, u které byl věk v době úmrtí odhadnut na 28 nebo 29 let).[2] Jaký je ale rekord v rámci všech dosud zkoumaných dinosaurů? Nejspíš nikoho nepřekvapí, že „rekordmanem“ je velký sauropodní dinosaurus. Nejedná se ale o jednoho z největších známých dinosaurů, ani o příliš dobře známý druh. Je jím pozdně jurský východoafrický sauropod jménem Janenschia robusta, jehož zkameněliny vykopali němečtí paleontologové počátkem minulého století v Tanzanii (tehdy kolonie Německá východní Afrika). Fosilie mohutného dinosaura byly objeveny v roce 1907 na „lokalitě P“, asi 900 metrů od proslulého pahorku Tendaguru Hill. Další historie tohoto rodu je poměrně spletitá, nejdříve byl pojmenován Gigantosaurus, poté Tornieria, a teprve v roce 1991 dostal své v současnosti platné vědecké jméno.[3] Janenschia je pocta německému paleontologovi Werneru Ernstu Martinovi Janenschovi, který vykopávky v Tendaguru v letech 1909 až 1913 vedl. J. robusta je podle současných názorů pravděpodobně ne-titanosauriformním neosauropodem.[4] A jak se to tedy má s jeho věkem?

———

Janenschia.jpg

Fosilie kosti pažní, vřetenní a loketní druhu Janenschia robusta v expozici Museum für Naturkunde v Berlíně. Fosilie tohoto středně velkého sauropoda byly objeveny počátkem minulého století ve východoafrickém Tendaguru v sedimentech pozdně jurského stáří. Přibližně 20 tun vážící jedinec zde před asi 150 miliony let uhynul zhruba ve věku 55 let. Kredit: FunkMonk; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

———

Výzkum přírůstkových kruhů na průřezu kostí eusauropoda druhu Lapparentosaurus madagascariensis z Madagaskaru ukázal, že tento dinosaurus potřeboval 31 až 45 let, aby plně dospěl. Podle jiných údajů se mohl dožít věku v rozmezí 47 až 53 let, tyto odhady však nejsou plně podložené.[5] Nejstarším „ověřeným“ věkem sauropoda a druhohorního dinosaura vůbec je tak údaj, pocházející právě z výzkumu zkamenělých kostí rodu Janenschia. Ve své studii z roku 2000 Martin Sander s týmem kolegů prováděli pečlivé měření přírůstkových vrstev na průřezech kostí různých sauropodů. U jednoho jedince rodu Camarasaurus jim vyšel maximální věk v době smrti na rovných 40 let, u rodu Apatosaurus a Barosaurus (?) na 41 let a u jednoho exempláře rodu Mamenchisaurus na 43 let. Jednoznačně nejstarším zkoumaným sauropodem však byla právě Janenschia robusta, jejíž exemplář s katalogovým označením MFN 22 (s odhadovanou hmotností 7943 kg a délkou stehenní kosti 127 cm) vykazoval 38 viditelných růstových linií a jehož věk v době smrti byl odhadnut na 55 let. Odhadovaný roční přírůstek u tohoto jedince činil 447 kilogramů, což je mnohem méně než třeba u zkoumaného apatosaura (2531 kg).[6] Co se týká věku, je nicméně africký sauropod v současné době nezpochybnitelným „rekordmanem“. Na poměry relativně krátkověkých druhohorních dinosaurů je pět a půl dekády skutečně úctyhodným věkem. Je přitom jisté, že zjištěných 55 let není v žádném případě maximem, pravděpodobně existovali i sauropodi řekněme osmdesátiletí nebo možná dokonce století, jejich fosilie ale bohužel nejspíš nikdy neobjevíme. Vzhledem k mizivému množství jedinců, kteří se nám dochovají v podobě fragmentárních zkamenělin do současnosti, je statistická pravděpodobnost, že bychom objevili skutečného dinosauřího „Metuzaléma“ prakticky nulová. Nezbývá než doufat, že časem budou objeveny zkameněliny jiného sauropoda, který současného držitele rekordního zápisu alespoň o pár let překoná.

———

Zastaralá rekonstrukce vzezření „gigantosaura“ od Heinricha Hardera (1912), jakožto představitele pozdně jurských sauropodů z lokality Tendaguru. Před stoletím ještě nemohli paleontologové tušit, že právě druh Janenschia robusta se stane dinosaurem s nejvyšším doložitelným dosaženým věkem. Je pravděpodobné, že někteří zástupci jiných druhů nebo dokonce zástupci dosud neznámých druhů se dožívali i vyššího věku než 55 let, zatím o tom ale nemáme žádné hmatatelné důkazy. Kredit: Heinrich Harder; Wikipedie (volné dílo)

———

Short Summary in English: So far the oldest studied dinosaur specimen is an adult individual of African sauropod Janenschia robusta, whose age at the time of death was determined as 55 years. As of 2019 this individual represents the oldest non-avian dinosaur discovered so far.

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Janenschia

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/j/janenschia.html

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/JANENSCHIA

http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=85260

http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_j/janenschia.php

———

[1] Erickson, G. M., Curry Rogers, K., and Yerby, S. A. (2001). Dinosaurian growth patterns and rapid avian growth rates. Nature 412: 429-433.

[2] Erickson, G. M.; et al. (2004). „Gigantism and comparative life-history parameters of tyrannosaurid dinosaurs“. Nature. 430 (7001): 772–775. doi: 10.1038/nature02699

[3] Wild, R. (1991). Janenschia n. g. robusta (E. Fraas 1908) pro Tornieria robusta (E. Fraas 1908) (Reptilia, Saurischia, Sauropodomorpha) [Janenschia n. g. robusta (E. Fraas 1908) for Tornieria robusta (E. Fraas 1908) (Reptilia, Saurischia, Sauropodomorpha)]. Stuttgarter Beiträge zur Naturkunde, Serie B (Geologie und Paläontologie), 173: 1–4.

[4] Upchurch P.; Mannion P. D.; Taylor M. P. (2015). „The Anatomy and Phylogenetic Relationships of „Pelorosaurus“ becklesii (Neosauropoda, Macronaria) from the Early Cretaceous of England“. PLoS ONE. 10 (6): e0125819. doi: 10.1371/journal.pone.0125819

[5] Sander, Paul; et al. (2011). Biology of the sauropod dinosaurs: The evolution of gigantism. Biological Reviews. 86. 117-55. doi: 10.1111/j.1469-185X.

[6] Sander, Paul (2000). Longbone histology of the Tendaguru sauropods: Implications for growth and biology. Paleobiology. 26. 466-488. doi: 10.1666/0094-8373(2000)026<0466:LHOTTS>2.0.CO;2.

———

Leave a Comment

Filed under Dějiny paleontologie, Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři, Spekulativní paleontologie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *