Dinosauří smršť posledních dní

…aneb Záplava nových dinosaurů posledních dnů

Máme za sebou nejspíš nejúspěšnější dva týdny letošního roku, alespoň co se nově popsaných druhů dinosaurů týká. Za posledních zhruba patnáct dní totiž byly zveřejněny vědecké popisy (ať již ve finální podobě nebo jen coby předběžné verze) neuvěřitelných šesti nových druhohorních neptačích zástupců kladu Dinosauria. Na přelomu září a října tohoto roku tak byl téměř každý druhý den popsán nový rod dinosaura! Pojďme si tedy tyto nové přírůstky z několika kontinentů stručně představit, a to v abecedním pořadí.

———

Ceratosuchops inferodios (Theropoda, Spinosauridae, Baryonychinae)

Spolu s blízce příbuzným rodem Riparovenator byl Ceratosuchops („rohatá krokodýlí tvář“) formálně popsán v jedné společné odborné práci. Fosilie tohoto spinosauridního teropoda v podobě fragmentů lebky byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Wessex na ostrově Wight. Pocházejí z období ranné křídy (geologický věk barrem), a mají tak stáří asi 130 až 125 milionů let. Rozměry ceratosuchopse nejsou známé, s odhadovanou délkou 7,8 metru se ale patrně jednalo o středně velkého spinosaurida. Podobně jako většina jeho příbuzných byl specializován na život při březích vod a jeho kořistí byly převážně ryby a další vodní obratlovci. Druhové jméno doslova znamená „pekelná volavka“.[1]

———

File:Ceratosuchops holotype.webp

Typový exemplář nově popsaného spinosaurida druhu Ceratosuchops inferodios. Lebeční fragmenty patřily až 8 metrů dlouhému predátorovi, lovícímu v období rané křídy převážně vodní obratlovce. Kredit: Dan Folkes; Wikipedia (CC0 1.0).

 ———

Papiliovenator neimengguensis (Theropoda, Deinonychosauria, Troodontidae)

Malý dravý dinosaurus s poetickým rodovým jménem, znamenajícím v překladu „lovec motýlů“, žil v době před asi 75 až 71 miliony let na území současného Vnitřního Mongolska (autonomní oblast na severozápadě Číny). Typový exemplář, objevený v sedimentech geologického souvrství Bajan Mandahu, má podobu téměř kompletně zachované lebky a podstatných částí postkraniální kostry. Relativně krátké rostrum a některé neobvyklé anatomické znaky na kostře předních končetin dokládají, že se jednalo o samostatně stojící taxon, nacházející se patrně u báze vývojové větve, zahrnující všechny známé východoasijské troodontidy s výjimkou druhu Almas ukhaa.[2]

———

Riparovenator milnerae (Theropoda, Spinosauridae, Baryonychinae)

Spolu s rodem Ceratosuchops byl z vrstev geologické formace Wessex na území ostrova Wight popsán ještě jeden blízce příbuzný druh spinosauridního teropoda. Dostal jméno znamenající „lovec na říčním břehu“, což dobře odpovídá paleoekologii tohoto dravce. Druhové jméno je poctou nedávno zesnulé britské paleontoložce Angele Milnerové, známé také výzkumem jiného evropského spinosaurida druhu Baryonyx walkeri. Fosilie obou nových baryonychinů byly objeveny mezi lety 2013 a 2017 v lokalitě u Chilton Chine a původně byly považovány za pozůstatky samotného baryonyxe. Riparovenator je znám podle fragmentů lebečních kostí a jeho délka dosahovala podle odhadu autorů popisné práce asi 7,7 metru.[3]

———

Sierraceratops turneri (Ceratopsia, Ceratopsidae, Chasmosaurinae)

Už tak značně vysoká biodiverzita laramidijských ceratopsidů byla navýšena s popisem nového druhu Sierraceratops turneri, jehož fosilie byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Hall Lake na území Nového Mexika. Zástupce podčeledi Chasmosaurinae byl dlouhý asi 4,5 metru a jeho lebka nedosahovala dvoumetrové délky, jednalo se tak o ceratopsida střední velikosti. Objeveny byly fosilní části lebky i postkraniální kostry. Lebeční límec byl poměrně dlouhý a obsahoval výrazné otvory. Nadočnicové rohy byly relativně krátké a mohutné, dlouhé pak byly růžky na jugálních kostech. Sierraceratops byl původně považován za jižnější formu torosaura, ve skutečnosti však šlo o samostatný rod a druh ceratopsida.[4]

———

Sinocephale bexelli (Pachycephalosauria, Pachycephalosauridae, Pachycephalosaurinae)

„Čínská hlava“ je doslovný překlad rodového jména tohoto malého pachycefalosaurida, objeveného již ve 30. letech minulého století v sedimentech geologického souvrství Ulansuhai na území čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V roce 1953 popsal fosilii temenní kosti švédský paleontolog Anders Birger Bohlin, a to pod jménem „Troodon“ bexelli. Až o 11 let později bylo rozeznáno, že se nejednalo o teropoda, ale o ptakopánvého pachycefalosaurida. Trvalo pak ještě víc než půl století, než bylo zjištěno, že se nejedná o zástupce známějšího rodu Stegoceras. Bohužel jediné, co z tohoto tlustolebého dinosaura, žijícího v období pozdně křídového turonu (asi před 92 miliony let) známe, je právě část jeho lebečního „dómu“.[5]

———

Royal Tyrrell Museum Stegoceras.jpg

Rekonstrukce koster severoamerického pachycefalosaurida druhu Stegoceras validum. Blízce příbuzným druhem byl nově popsaný Sinocephale bexelli z čínského Vnitřního Mongolska. Tento východoasijský druh byl po dlouhá desetiletí chybně řazen právě do rodu Stegoceras. Kredit: Cherrysweetdeal; Wikipedia (CC BY 2.0)

———

Spicomellus afer (Thyreophora, Ankylosauria)

Stejně jako stegosaur rodu Adratiklit, formálně popsaný před dvěma lety, také Spicomellus ze stejného souvrství v Maroku představuje zcela unikátní objev. Je totiž vůbec prvním známým zástupcem skupiny Ankylosauria z území Afriky a celé Gondwany. Se stářím 168 až 164 milionů let (geologické věky bathon až callov, střední jura) se jedná o nejstaršího známého ankylosaura, a to s jedinou možnou výjimkou, kterou je obtížně identifikovatelný fosilní materiál ze skotského ostrova Skye. Je tak cenným dokladem faktu, že obě hlavní skupiny z kladu Thyreophora, tedy stegosauři a ankylosauři, existovali společně po dobu nejméně 20 milionů let. S délkou kolem 3 metrů byl Spicomellus („límec z trnů“) poměrně malým ankylosaurem.[6]

———

[1] Barker, C. T.; et al. (2021). New spinosaurids from the Wessex Formation (Early Cretaceous, UK) and the European origins of Spinosauridae. Scientific Reports. 11 (1): 19340. doi: 10.1038/s41598-021-97870-8

[2] Pei, R.; et al. (2021). A New Troodontid from the Upper Cretaceous Gobi Basin of Inner Mongolia, China. Cretaceous Research. In press: Article 105052. doi: 10.1016/j.cretres.2021.105052

[3] Barker, C. T.; et al. (2021). New spinosaurids from the Wessex Formation (Early Cretaceous, UK) and the European origins of Spinosauridae. Scientific Reports. 11 (1): 19340. doi: 10.1038/s41598-021-97870-8

[4] Dalman, S. G.; et al. (2021). Sierraceratops turneri, a new chasmosaurine ceratopsid from the Hall Lake Formation (Upper Cretaceous) of south-central New Mexico. Cretaceous Research: 105034. doi: 10.1016/j.cretres.2021.105034

[5] Evans, D.; et al. (2021). Description and revised diagnosis of Asia’s first recorded pachycephalosaurid, Sinocephale bexelli gen. nov., from the Upper Cretaceous of Inner Mongolia, China. Canadian Journal of Earth Sciences. e–First: 981–992. doi: 10.1139/cjes-2020-0190

[6] Maidment, S. C. R.; et al. (2021). Bizarre dermal armour suggests the first African ankylosaur. Nature Ecology & Evolution: 1–6. doi: 10.1038/s41559-021-01553-6

———

4 Comments

Filed under O dinosaurech obecně, Ptakopánví dinosauři, Rekordy a statistika, Teropodní dinosauři, Výročí a ohlédnutí

4 Responses to Dinosauří smršť posledních dní

  1. Dominik Pašek

    Dobrý den, měl bych otázku ohledně nových spinosauridů. Dočetl jsem se o ustanovení „skupiny“ Ceratosuchopsinů. Dle informací tam patří dva nově objevené zmíněné rody a Suchomimus, Baryonyx však nikoliv. Přitom se zdá, že s Baryonyxem sdílí o mnoho více, než se Suchomimem (objev na ostrově Wight, datování doby existence rodů, velikost a tvar těla). Jaký je tedy důvod, že se řadí do stejné „podskupiny“ se Suchomimem místo Baryonyxe?
    Děkuji za Vaše skvělé články a přeji hezký den.
    Dominik

    • Dobrý den, velmi děkuji za kladné hodnocení blogu 🙂 Co se týká ceratosuchopsinů, tak zjednodušeně řečeno je to klad baryonychinních spinosauridů sdílejících společné anatomické znaky na lebce, které u baryonycha nenacházíme. Podle fylogenetické analýzy se Baryonyx vývojově oddělil od předka celé této skupiny někdy před 134 až 129 miliony let a následně už z hlediska evoluce kráčel vlastní cestou 🙂

  2. Velmi pěkný článek. 🙂 Byly to vážně úspěšné dva týdny.

  3. Dominik Pašek

    Moc děkuji 🙂

Napsat komentář: Dominik Pašek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *