…aneb Představení typového exempláře druhu Tyrannosaurus rex
Na podzim letošního roku si připomeneme již 120. výročí vědeckého popisu druhu Tyrannosaurus rex. Tento obří teropod byl formálně popsán v říjnu roku 1905 paleontologem Henrym F. Osbornem na základě fosilií jedince, objeveného o tři roky dříve ve východní Montaně.[1] Objevitelem byl proslulý „lovec dinosaurů“ Barnum Brown, který na kostru narazil dne 12. srpna 1902 na území dnešního Státního parku Hell Creek nedaleko městečka Jordan. Asi 67 milionů let staré sedimenty souvrství Hell Creek tehdy sice nevydaly fosilní pozůstatky úplně prvního objeveného tyranosaura (ty byly získávány už od roku 1874, ale nebyly ještě vědecky rozeznány), jednalo se však o prvního zástupce tohoto rodu, který byl řádně prozkoumán a stal se tak prvním nositelem slavného vědeckého jména.[2] Jedná se tedy o typový exemplář neboli holotyp druhu Tyrannosaurus rex. To mimo jiné znamená, že všechny další exempláře jsou při identifikaci a řazení do systému posuzovány právě podle anatomických znaků daného exempláře. Historie holotypu druhu T. rex, který je dnes znám pod sbírkovým označením CM 9380, je velmi zajímavá a rozhodně stojí za detailnější převyprávění. O objevu této fosilie Brownem a jeho týmem jsem již pojednal v dřívějším článku. Kostra byla odkryta na lokalitě nazvané Quarry No. 1 („lom číslo 1“) nedaleko Jordanu ve vrstvách formace Hell Creek přibližně 220 stop (67 metrů) nad hraniční vrstvou staršího geologického souvrství Bearpaw (či Bearpaw Shale).[3] Celková částka za vykopávky činila mimochodem podle dochovaných údajů 2200 dolarů tehdejší měny. Co ale následovalo po namáhavém vykopání kostry a jejím následném transportu z montanských pustin badlands do Amerického přírodovědného muzea v New Yorku? V té době byl zdaleka nejlépe známým velkým teropodem pozdně jurský druh Allosaurus fragilis, popsaný již paleontologem Othnielem C. Marshem v roce 1877. Geologicky mnohem starší alosauři však patřili do jiné vývojové skupiny teropodních dinosaurů a byli podstatně štíhleji stavění, navíc jejich lebka byla výrazně menší a také nesrovnatelně méně masivní.[4]
———

Typový exemplář druhu Tyrannosaurus rex (CM 9380) v expozici Carnegieho přírodovědného muzea v Pittsburghu. Tento dospělý jedinec tyranosaura dosahoval zaživa délky téměř 12 metrů a vážil pravděpodobně přes 7 tun. Kredit: ScottRobertAnselmo; Wikipedia (CC BY-SA 3.0).
———
Přední končetiny alosaurů byly naopak relativně delší a silnější, navíc každá měla tři funkční prsty s velkými drápy. Osborn a jeho kolegové proto předpokládali, že i podstatně mohutnější tyranosaurus vypadal v podstatě stejně, a že měl rovněž totožnou tělesnou stavbu. Proto byl také „tyranský královský ještěr“ zpočátku zobrazován s relativně dlouhými předními končetinami s trojicí funkčních prstů – kostra relativně drobné přední končetiny se totiž u typového exempláře tyranosaura nedochovala. Holotyp druhu T. rex se bohužel zachoval pouze fragmentárně, konkrétně z něj pak bylo objeveno jen 34 kostí, což představuje přibližně slabých 11 % z celkového počtu.[5] Kromě částí lebky se dochoval jen jeden krční obratel, 7 hrudních obratlů, 5 křížových obratlů a fragment jednoho ocasního obratle. Dále byly získány 3 gastrálie (břišní žebra), pravá lopatka a levá kost pažní, obě kosti kyčelní, stydké i sedací spolu s levou kostí stehenní a částí pravé kosti holenní. Kromě toho už Brownův tým získal pouze tři metatarzály (zánártní kosti).[6] Typový exemplář druhu Tyrannosaurus rex tedy patří pouze k fragmentárně dochovaným jedincům s nepříliš vysokou mírou kompletnosti. V Americkém přírodovědném muzeu dostal sbírkové označení AMNH 973 a po nálezu lépe dochované kostry druhého tyranosaura, kterého Brown objevil v roce 1908 opět ve východní Montaně (exemplář AMNH 5027, kompletní zhruba ze 45 %), měly být obě kostry dokonce smontovány ve společné expozici.[7] K tomu ale nakonec nedošlo zejména kvůli prostému faktu, že technologie dané doby neumožňovaly kostry sestavit v požadované pozici bez toho, aby byly nevratně poškozeny. Zajímavá je také další historie typového exempláře druhu T. rex. Jak už je dnes obecně známo, po vstupu Spojených států amerických do Druhé světové války na konci roku 1941 se vedení muzea rozhodlo jednu z tehdy jen dvou existujících relativně kvalitních koster tyranosaura raději prodat do jiné instituce. Nebylo totiž jisté, zda Japonsko nebo nacistické Německo nebude mít schopnost bombardovat americká města a v případě New Yorku by mohlo být potenciálně poničeno i Americké přírodovědné muzeum s oběma nádhernými a vědecky cennými kostrami najednou.[8]
———

Vykopávky prvního rozeznaného jedince druhu Tyrannosaurus rex, objeveného v pustinách badlands východní Montany v roce 1902. Barnum Brown se svým týmem vykopali první částečně dochovanou tyranosauří kostru na území dnešního Státního parku Hell Creek. Kredit: American Museum of Natural History; Wikipedia (bez omezení).
———
New York si vcelku pochopitelně ponechal kompletněji dochovanou druhou kostru (AMNH 5027) a do Carnegieho přírodovědného muzea v Pittsburghu prodal za sumu 7000 dolarů tehdejší měny právě holotyp druhu T. rex. Doprava kostry velkým nákladním vozem na vzdálenost přibližně 600 kilometrů mimochodem vyšla na 108 dolarů soudobé měny. Tak se tedy z AMNH 973 stal exemplář se sbírkovým označením CM 9380, kterým zůstává dodnes. Ve svém zastaralém tělesném postoji s ocasem drženým u země byla kostra vystavována od roku 1942 ještě velmi dlouho, teprve začátkem tohoto století pak byla kompletně modernizována a rekonstruována do podoby, která odpovídá aktuálním poznatkům o anatomii teropodů a druhu Tyrannosaurus rex zvlášť.[9] A jak velký byl tedy tento jedinec? Nebyl určitě největším známým zástupcem druhu T. rex, ale patřil mezi značně velké, plně dospělé jedince. Odhadnout jeho přesnější rozměry je vzhledem k nekompletnosti kosterního materiálu poměrně obtížné, jeho délka se ale nejspíš pohybovala mezi 11,3 a 11,9 metru a hmotnost činila přibližně 7 až 7,5 tuny.[10] Objevily se sice i podstatně vyšší odhady hmotnosti, přisuzující holotypu kolem 9,1 tuny i více, ty jsou ale nejspíš výrazně přehnané.[11] Přesto byl exemplář CM 9380 nepochybně velkým a mohutným jedincem tyranosaura, nejspíš znatelně větším a těžším než AMNH 5027. Například jen jeho stehenní kost měří na délku téměř 130 cm a při obvodu 53,4 cm je značně robustní. Lebka by v kompletním stavu byla dlouhá asi 130 až 140 cm a nejvyšší bod hřbetu by se nacházel ve výšce 3,4 až 3,7 metru.[12] A ačkoliv tedy není tento jedinec největším nebo nejkompletněji zachovaným exemplářem druhu Tyrannosaurus rex, je významný zejména tím, co představuje. Představuje totiž doslova jakýsi anatomický standard, podle něhož se poměřují a identifikují všichni další objevení tyranosauři. Právě CM 9380 nás před 120 lety uvedl do dávno zmizelého světa „krále tyranských ještěrů“, jednoho z nejslavnějších pravěkých tvorů vůbec.[13]
———

Výtvarná rekonstrukce dospělého jedince druhu Tyrannosaurus rex s dvojicí odrostlých mláďat. Právě tak nějak mohl zaživa vypadat i typový exemplář tohoto druhu, tedy jedinec se sbírkovým označením CM 9380. Kredit: Vladimír Rimbala (využito se svolením autora).
———
Short Summary in English: CM 9380 is the type specimen used to describe Tyrannosaurus rex. Fragments of (then) AMNH 973 were first found in 1902 by Barnum Brown, assistant curator of the American Museum of Natural History and a famous paleontologist in his own right. He forwarded news of it to Osborn; it would be three years before they found the rest of it. In 1905 the type was formally described by Osborn as Tyrannosaurus rex. CM 9380 was a very large adult specimen, perhaps around 11.9 meters in length and with its weight exceeding 7000 kg.
———
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Specimens_of_Tyrannosaurus
https://iknowdino.com/the-original-t-rex/
https://carnegiemnh.org/tyrannosaurs-rex/
https://www.fossilguy.com/gallery/vert/dinosaur/tyrannosaurus/trex-discovery.htm
———
[1] Osborn, H. F. (1905). Tyrannosaurus and other Cretaceous carnivorous dinosaurs. Bulletin of the AMNH. 21 (14): 259–265.
[2] Larson, N. L. (2008). One hundred years of Tyrannosaurus rex: the skeletons. In Larson, P.; Carpenter, K. (eds.). Tyrannosaurus rex, The Tyrant King. Bloomington, IN: Indiana University Press. pp. 1–55.
[3] Osborn, H. F.; Brown, B. (1906). Tyrannosaurus, Upper Cretaceous carnivorous dinosaur. Bulletin of the AMNH. 22 (16): 281–296.
[4] Breithaupt, B. H. (1999). AMNH 5753: The world’s first free-standing theropod skeleton. Journal of Vertebrate Paleontology. 19 (3; Suppl): 33A.
[5] Dingus, L.; Norell, M. (2010). Barnum Brown: The Man Who Discovered Tyrannosaurus rex. University of California Press. pp. 90, 124.
[6] Breithaupt, B. H.; Southwell, E. H.; Matthews, N. A. (2006). Lucas, S. G.; Sullivan, R. M. (eds.). Dynamosaurus imperiosus and the earliest discoveries of Tyrannosaurus rex in Wyoming and the West. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 35: 258.
[7] Osborn, H. F. (1913). Tyrannosaurus: restoration and model of the skeleton. Bulletin of the American Museum of Natural History. 32: 91–92.
[8] Norell, M. A.; Gaffney, E. S.; Dingus, L. (1995). Discovering Dinosaurs in the American Museum of Natural History. New York: Knopf. p. 117.
[9] Newman, B. H. (1970). Stance and gait in the flesh-eating Tyrannosaurus. Biological Journal of the Linnean Society. 2 (2): 119–123.
[10] Carr, T. D. (2020). A high-resolution growth series of Tyrannosaurus rex obtained from multiple lines of evidence. Peerj. 8: e9192.
[11] Hutchinson, J. R.; et al. (2011). A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth. PLoS ONE. 6 (10): e26037.
[12] Campione, N.; et al. (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. 5 (9): 913–923.
[13] Brochu, C. R. (2003). Osteology of Tyrannosaurus rex: insights from a nearly complete skeleton and high-resolution computed tomographic analysis of the skull. Society of Vertebrate Paleontology Memoirs. 22 (Sup. 4): 1–138.
———