Čerstvě vylíhlý tyranosaurus byl velký jako krkavec

…aneb První objev malého „krále dinosaurů“

O pravděpodobném vzezření a velikosti „novorozeněte“ druhu Tyrannosaurus rex jsem již pojednal v dřívějších článcích. Dosud však byly prakticky všechny podobné údaje založeny pouze na hypotézách, domněnkách a nejistých odhadech. Naštěstí však překvapivých objevů i zajímavých výzkumů stabilně přibývá a nová odborná práce, publikovaná před několika dny v periodiku Biology přináší první poněkud ověřenější údaje, založené na skutečných datech.[1] Hlavním autorem této práce je mírně kontroverzní, ale z hlediska své odbornosti skvělý paleontolog Nicholas R. Longrich, který se svým týmem poprvé přináší nejenom odhady velikosti čerstvě vylíhnutého tyranosaura, ale také odhady množství vajíček, které tyranosauří samice snášely, odhady hmotnosti celé snůšky v závislosti na tělesných rozměrech tyranosauří matky, představu o reprodukčních strategiích dinosaurů v obecné rovině a například také úvahy o podobě a ekologii samotných mláďat nebo o rodičovských strategiích tyranosauridů. Tyto zajímavé úvahy byly až do nedávné doby zcela hypotetické, chyběly totiž jakékoliv fosilní podklady, na kterých by se dalo stavět.[2] Ačkoliv jsou totiž fosilie velkých exemplářů tyranosauridních teropodů relativně hojné, zcela jiná je situace v případě jejich hnízd, vajec a malých mláďat zhruba do věku 2 let. Přesto se již podařilo některé fosilie velmi malých jedinců tyranosauridních teropodů objevit, a Longrichův tým se zaměřil na jejich detailní výzkum a interpretaci. Za použití synchrotronové mikrotomografie a dalších pokročilých metod provedli pečlivý histologický rozbor mikroskopické stavby drobných fosilií. Zkoumali také chemické složení a vnitřní strukturu těchto kůstek a zubů několika jedinců druhů Tyrannosaurus rex, Gorgosaurus libratus a (zřejmě) Nanotyrannus sp. Tyto fosilie byly objeveny především v souvrstvích Hell Creek na území amerického státu Jižní Dakota a v souvrství Frenchman na území kanadské provincie Saskatchewan.[3] Vědci pak porovnávali získané informace o vzorci růstu tyranosauridů s podobnými údaji od jiných teropodů i dalších dinosaurů a pokusili se tak vytvořit první hrubý rámec našich vědomostí o celkovém vzezření, ekologii a ontogenezi malých tyranosauridů, kteří v dospělosti představovali dominantní predátory svých ekosystémů.

———

———

Důležitou roli mělo také porovnávání a doplňování chybějících informací ze studia současných vývojových příbuzných tyranosauridů, tedy ptáků a krokodýlů. Autoři studie předpokládali, že z hlediska reprodukčních strategií se tyranosauridi nacházeli zhruba uprostřed mezi „primitivnější“ podobou rodičovské péče krokodýlů (u kterých pozorujeme jistý stupeň ochrany vajíček i mláďat) a mezi vyspělejší podobou ptačí rodičovské péče, která je obvykle velmi intenzivní a odpovídá ptačí strategii vysoké energetické a časové investice do rychle rostoucího potomstva.[4] Jak se již dříve předpokládalo, malá mláďata tyranosauridů vypadala zcela jinak než dospělí jedinci, a to nejen z hlediska celkové velikosti, ale také tvaru těla a potravní strategie. Drobný fragment metatarzální kůstky ze souvrství Frenchman, přisuzovaný druhu T. rex (fosilní exemplář RSKM P2416.82) patřil velmi malému mláděti, které podle histologického rozboru kosti nebylo starší než 1 rok. Odhadovaná hmotnost jejího původce činila 2,5 kilogramu (přesněji 2459 gramů) a celková délka těla asi 75 cm. V době vylíhnutí z vajíčka však bylo mládě ještě menší, podle odhadů autorů práce mohlo vážit zhruba 1,7 kg. U mláděte druhu Gorgosaurus libratus (fosilní exemplář TMP 1981.16.475) vyšla vědcům podobná velikost (hmotnost 2389 gramů a délka kolem 70 centimetrů), v době vylíhnutí pak mohlo mít přibližně hmotnost 1,3 kg (1325 gramů) a délku 50 cm. To vcelku dobře odpovídá velikostnímu rozdílu mezi druhem T. rex a G. libratus, ačkoliv výrazně větší dospělé hmotnosti (~8 tun oproti ~3 tunám) dosahovali tyranosauři až v průběhu pozdějšího růstu.[5] Čerstvě vylíhnutý tyranosaurus nebo gorgosaurus byli tedy tvory o velikosti statnějšího krkavce velikého (a jejich hmotnost byla zhruba dvojnásobně až trojnásobně nižší, než předpokládal například Peter Larson). Líhli se z vajíček dlouhých kolem 40 cm, kterých tyranosauří samice kladly až několik desítek najednou. V závislosti na využití údajů od krokodýlů nebo ptáků mohla celá snůška vážit asi 54 až 60 kg u tyranosauří samice B-rex (MOR 1125) s odhadovanou hmotností kolem 6100 kg a dále pak 71 až 79 kg u podstatně mohutnějšího exempláře Sue (FMNH PR2081) s odhadovanou hmotností kolem 9500 kg.[6]

———

———

V případě druhého exempláře však neznáme pohlaví a podle Longriche mohly být i největší samice stejně jako v případě mnoha ptačích druhů o trochu menší než samci (což by snižovalo i odhadovanou celkovou hmotnost snůšky). Z těchto údajů bylo dále odhadnuto množství nakladených vajec, a to ve vysokém počtu 21 až 32. To je vyšší číslo, než v případě většiny ptáků, ale naopak nižší než u mnoha krokodýlů a želv. Je ale také možné, že ve snůšce bylo ještě podstatně více vajec (teoreticky i 50 až 100), a to o hmotnosti mezi 100 a 300 kg, což by nicméně představovalo stále jen zhruba 1-3 % u velké samice tyranosaura vážící 9,5 až 10 tun. V každém případě byl počet nakladených vajíček poměrně velký, což odpovídá tzv. r-strategii, typické pro mnohé současné plazy (například želvy a šupinaté), kdy vysokou míru reprodukce doplňuje malá až žádná míra rodičovské péče. Mláďata tyranosaurů byla také v poměru k dospělé velikosti větší než u většiny dalších plazů, ale naopak menší než u vyspělejších zástupců kladu Eumaniraptora (včetně ptáků), což dokládá, že jejich reprodukční strategie byla vyspělejší než u bazálních diapsidů, ale méně vyspělá než u ptáků.[7] Tyranosauři tedy sice mohli jistou rodičovskou péči potomstvu ve vajíčkách i krátce po vylíhnutí poskytovat, celkově ale v tomto směru spíše investovali minimum času a energie. Pokud se přece jen nějaká investice do potomstva objevila, pak téměř s jistotou jen v uniparentální podobě (staral se pouze jeden z rodičů), podobně jako je tomu u krokodýlů a vývojově primitivních ptáků. Tomu odpovídá další zjištění, že malí tyranosauři byli vysoce prekociální („nekrmiví“ a od počátku prakticky samostatní) a nesetrvávali v hnízdě. Dobře vyvinuté kloubní plošky na kostech i opotřebovaná sklovina zubů dokládají, že dokázali takřka okamžitě opouštět místo narození a aktivně si hledat potravu v okolí.[8] Opět se zde ukazuje, že reprodukční strategie tyranosauridů měla jakousi přechodnou podobu mezi primitivnější r-strategií většiny plazů a vyspělejší K-strategií ptáků. Právě u teropodních dinosaurů je možné v průběhu druhohorní éry pozorovat postupný přechod od první strategie ke druhé a tyranosauridi patřili v tomto směru pravděpodobně k vyspělejším zástupcům velkých neptačích dinosaurů.[9]

———

———

Short Summary in English:

New study demonstrate, that non-avian dinosaurs were intermediate between more primitive diapsid reptiles and modern birds in their anatomy, and reproductive strategies. Reproductive strategies of tyrannosaurid theropods remain poorly understood because fossils of young tyrannosaurids and their eggs are rare. A fossil metatarsal bone of very young T. rex and other tyrannosaurs help us understand the reproductive strategies of these predators. Tyrannosaurid theropods had relatively small hatchlings compared to modern Aves, as they laid large numbers of eggs and provided relatively little care for their ~1.5 kg hatchlings. Dinosaur reproductive strategies were intermediate between those of basal diapsids, with quite limited parental investment, and very intensive investment seen in majority of modern birds.

———

———

Odkazy:

https://blog.everythingdinosaur.com/blog/_archives/2026/07/12

https://psdinosaurs.blogspot.com/2026/07/news-actual-tyrannosaurus-hatchlings.html

https://paleonerdish.wordpress.com/2020/06/05/the-growth-of-tyrannosaurus-rex/

https://www.sciencedaily.com/releases/2026/06/260621110957.htm

https://www.livescience.com/64936-t-rex-new-look-exhibit.html

———

[1] Longrich, N. R.; et al. (2026). Hatchlings of Tyrannosaurus rex and the Evolution of Dinosaur Reproductive Strategies. Biology. 2026 (15): 1090.

[2] Woodward, H. N.; Myhrvold, N. P.; Horner, J. R. (2026). Prolonged growth and extended subadult development in the Tyrannosaurus rex species complex revealed by expanded histological sampling and statistical modeling. PeerJ. 14: e20469.

[3] Brusatte, S. L.; Carr, T. D. (2016). The phylogeny and evolutionary history of tyrannosauroid dinosaurs. Scientific Reports. 6: 20252.

[4] Lee, A. H.; Werning, S. (2008). Sexual maturity in growing dinosaurs does not fit reptilian growth models. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 105 (2): 582–587.

[5] Mallon, J. C.; Hone, D. W. E. (2024). Estimation of maximum body size in fossil species: A case study using Tyrannosaurus rex. Ecology and Evolution. 14 (7): 11658.

[6] Schweitzer, M. H.; et al. (2016). Chemistry supports the identification of gender-specific reproductive tissue in Tyrannosaurus rex. Scientific Reports. 6 (1): 23099.

[7] Cockburn, A. (2006). Prevalence of different modes of parental care in birds. Proceedings of the Royal Society B. 273 (1592): 1375–1383.

[8] Erickson, G. M.; et al. (2006). Tyrannosaur life tables: an example of nonavian dinosaur population biology. Science. 313 (5784): 213–217.

[9] Woodward, H. N; et al. (2020). Growing up Tyrannosaurus rex: Osteohistology refutes the pygmy „Nanotyrannus“ and supports ontogenetic niche partitioning in juvenile Tyrannosaurus. Science Advances. 6 (1): eaax6250.

———