Dinosauří město v Číně

…aneb Největší naleziště na světě?

Na území dnešního městského okresu Ču-čcheng (známém spíše podle anglické transkripce jako Zhucheng) ve východní Číně byly objevy fosilií známé odedávna – tradiční čínská medicína využívala zkamenělé kosti a okolní horniny bohaté na vápník pro léčbu natržených svalů a jiných drobných poranění. Vědecký výzkum zde byl zahájen po roce 1964 v rámci hledání ropných ložisek a přinesl již mnoho skvělých nálezů – mezi nejzajímavější patří objev obřího hadrosaurida druhu Shantungosaurus giganteus, který byl s délkou přes 15 metrů a hmotností kolem 15 tun jedním z největších suchozemských zvířat vůbec, ovšem s výjimkou sauropodů. Záhadným kachnozobým titánem je ostatně i Huaxiaosaurus. Za necelé půlstoletí objevů již bylo odtud vyvezeno hodně přes 50 tun dinosauřích zkamenělin. Přitom se mnohé z těchto fosilií staly předmětem černého obchodu, jak ukázala i úspěšná policejní akce v Austrálii z ledna 2008. Tehdy byly v docích zabaveny četné čínské zkameněliny (včetně fosilních dinosauřích vajec), a stovky kilogramů jich byly následně vráceny. Fascinující zpráva ale přišla až na úplném konci roku 2008, kdy bylo oznámeno, že v okolí města Ču-čcheng v provincii Šan-tung bylo od března stejného roku získáno na 7600 zkamenělých kostí dinosaurů, což z tohoto místa okamžitě učinilo jedno z nejbohatších nalezišť světa. Stáří daných sedimentů bylo určeno na pozdní kampán (asi před 74 – 72 miliony let), tedy poměrně krátce před koncem druhohorní éry. Paleontologové z pekingského Institutu pro paleontologii obratlovců a paleoantropologii s poukazem na bohatost lokality právem prohlašovali: „Tyto dinosauří fosilie …v současnosti představují největší objev na světě…z hlediska rozlohy.“ Ostatně dinosauří fosilie známe již z více než 30 míst jen v samotném okrese Ču-čcheng, a ty jsou rozprostřeny na ploše celých 1600 km² (z celkové rozlohy území o 2200 km²). Je zajímavé, že tak velké množství zvířat zemřelo na relativně malé ploše, což ukazuje na nějakou přírodní katastrofu, snad silnou sopečnou erupci v nedalekém okolí. Mrtvoly dinosaurů mohla také dohromady spláchnout obří vlna tsunami nebo povodeň.

———

Zlatý hřeb výstav dinosaurů z Ču-čchengu obvykle tvoří obří tyranosaurid Zhuchengtyrannus magnus (vpravo) a stejně gigantický hadrosaurid Shantungosaurus giganteus, jehož největší exempláře jsou ještě podstatně mohutnější. Kredit: Laika ac, Wikipedie

———

Lokalitě se brzy začalo přezdívat „Dinosauří město“ (či „Dinosauří proud“) a začaly přípravy na zbudování velkého muzea a zábavního parku s pravěkou tematikou. Například muzeum Zhucheng Dinosaur Cubic se již dnes může pochlubit permanentní expozicí padesátky zrekonstruovaných dinosauřích koster, a to včetně obřích hadrosauridů, unikátních čínských ceratopsidů (druh Sinoceratops zhuchengensis) nebo vzácných ankylosauridů a tyranosauridů. Díky pokračující výstavbě komunikací a aglomerací v Číně od 60. let minulého století přibývá podobných objevů velmi rychle. Ale zpět k muzeu – ve světově největším odkrytém sledu hornin s dinosauřími fosiliemi o délce 500 metrů a šířce kolem 30 metrů zde bylo dosud odkryto nejméně 11 000 fosilních kostí a zhruba stejný počet dinosauřích otisků stop. Od samého začátku proudí do muzea davy turistů, zejména pak dětských návštěvníků. Těch se tu vystřídá každým rokem nejméně 500 000, někdy ale i celé dva miliony. Z významných druhů zde kromě již zmíněných dinosaurů byl popsán například velký tyranosaurid Zhuchengtyrannus magnus, velikostí plně srovnatelný s mírně mladším tarbosaurem. Město Ču-čcheng je dnes plné oplocených průmyslových komplexů a „zdobí“ jej billboardy s reklamou na různé potravinové konzervy nebo pánské obleky. Pod touto milionovou metropolí se ale nachází úplně jiný svět, dávno zaniklý ráj pozdně křídových východoasijských dinosaurů. Po fantasticky bohatých nalezištích v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko a provincii Liao-ning patří právě tato oblast mezi nejzajímavější lokality pro pátrání po dinosauřích zkamenělinách. Dinosaury zde totiž kdysi pohřbilo bahno, nikoliv ale v jedné, nýbrž nejméně v sedmi odlišných po sobě jdoucích vrstvách! Dinosauři tu tedy byli zahubeni hned při několika odlišných přírodních katastrofách, jak dokládá i sedimentologický rozbor. Potenciál pro další zajímavé objevy v „dinosauřím městě“ je tak nepochybně ještě velký…

———

Sinoceratops skeleton.jpg

Mezi významné objevy v oblasti Ču-čcheng patří i vzácný příklad asijského ceratopsida, druh Sinoceratops zhuchengensis. Dosahoval délky asi 6 metrů a hmotnosti kolem 2 tun. Vědecky popsán byl v roce 2010. Kredit: Kumiko, Wikipedie

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Zhucheng

http://www.brisbanetimes.com.au/news/national/one-good-fossil-deserves-another-chinas-gift-to-australia/2008/05/24/1211183166822.html

http://www.theguardian.com/science/2011/may/13/chinese-dinosaur-city-prehistoric-era

http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2010/01/25/AR2010012503035.html

———

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně, Rekordy a statistika

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s