Manospondylus gigas

…aneb Historie prvního tyranosauřího obratle

První exemplář ikonického teropoda druhu Tyrannosaurus rex byl objeven v roce 1902 ve východní Montaně a popsán o tři roky později paleontologem Henrym Fairfieldem Osbornem.[1] Již v poslední třetině 19. století však byly objeveny fosilie stejného dinosaura, které byly jako tyranosauří určeny až mnohem později. První takový objev pochází z roku 1874 z Colorada[2], mnohem známější je ale nález dvojice fosilních krčních obratlů, vykopaných a popsaných proslulým paleontologem Edwardem D. Copem roku 1892 pod jménem Manospondylus gigas, tedy doslova „obří porézní obratel“.[3] Fosilie byly objeveny v povodí řeky Moreau na území Jižní Dakoty, kam Copea zavedl najatý indiánský chlapec z kmene Siouxů. Jednalo se o geologické vrstvy Upper Cretaceous Ceratops Beds, dnes bychom spíše řekli souvrství Hell Creek. Cope zde objevil asi dvacet dinosauřích fosilií, včetně podivných velkých obratlů s výraznými otvory, jejichž význam tento vědec ještě nemohl znát. Dnes víme, že se jednalo o pneumatizované obratle, vyplněné otvory pro cévy a snad i vzdušné vaky. Byl to tedy anatomický znak velmi typický pro teropodní dinosaury, Cope ale ve své době předpokládal, že má před sebou obratle jakéhosi velkého ceratopsida. Protože v roce 1872 sám popsal fosilie budoucího rohatého obra triceratopse pod jménem Agathaumas sylvestris, objev z Jižní Dakoty označil za obratle „agathaumidního“ dinosaura (ceratopsida).[4] Do formálního popisu druhu Tyrannosaurus rex tehdy zbývalo ještě 13 let. Cervikální obratle se nakonec dostaly do sbírky Amerického přírodovědného muzea v New Yorku (katalogové označení AMNH 3982) a sám Henry F. Osborn už v roce 1917 konstatoval, že jsou od obratlů jím popsaného tyranosaura takřka k nerozeznání.[5] Dokonce již v roce 1907 uvedl John Bell Hatcher, že spíše než obratlům ceratopsida se podobají obratlům teropodním.[6] Brzy bylo zřejmé, že „Manospondylus gigas“ je ve skutečnosti Tyrannosaurus rex. A objevila se nepříjemná  hrozba – Copem stanovené vědecké jméno bylo starší a podle tehdejších pravidel zoologické nomenklatury mělo nepochybně prioritu. Ze zvučného tyranosaura se tedy snadno mohl stát poněkud fádní manospondylus. Proč je ale vědecké jméno T. rex i v současnosti stále v platnosti? A proč vlastně místo „T-Rexe“ nezbožňují dnešní desetileté děti spíše „M-gigase“?

———

Ilustrace typového exempláře (AMNH 3982) druhu Manospondylus gigas, ve skutečnosti fragment krčního obratle druhu Tyrannosaurus rex. Původně dvojici obratlů z Jižní Dakoty popsal v roce 1892 paleontolog Edward Drinker Cope. Druh T. rex byl přitom formálně popsán na základě kompletnějšího fosilního materiálu z východní Montany až o 13 let později. Kredit: R. Weber; Wikipedie (volné dílo)

———

V roce 1999 objevil amatérský paleontolog a rančer Bucky Derflinger pravděpodobné původní místo objevu Copeových obratlů a společně s týmem z Black Hills Institute (dnes Black Hills Institute of Geological Research) zde o rok později skutečně odkryl další fosilie, které nesly nepochybné anatomické znaky druhu Tyrannosaurus rex. Tento exemplář byl ze zřejmých důvodů pojmenován „E. D. Cope„, jeho katalogové označení zní BHI 6248. Bylo objeveno kolem 30 fosilních fragmentů, tedy asi 10 % z původní kostry podle počtu kosterních částí. Některé znaky na fosilii naznačují, že mohlo jít o jedince, který se stal obětí kanibalismu ze strany jiného tyranosaura. Mnohé fosilie jsou uvězněny v sideritických a fosfatických konkrecích, což jejich preparaci a výzkum značně ztěžuje. Na lokalitě byly navíc objeveny obratle, naskládané před delší dobou na sebe. Právě to přimělo tým z Black Hills Institute domnívat se, že se možná jedná o původní Copeovu lokalitu.[7] Dodnes sice není jisté, zda se jednalo o fosilie stejného jedince tyranosaura, jako v případě původního materiálu „manospondyla“ (žádná průkazná chemická analýza dosud nebyla provedena), přesto se stalo prakticky definitivním závěrem, že Copeův „agathaumid“ byl ve skutečnosti T. rex. Objevily se proto hlasy, že právě M. gigas by tedy měl být oficiálním vědeckým jménem obřího teropoda a T. rex by tím ztratil prioritu. Naštěstí se dalo namítnout, že obratle (resp. dnes už jen jeden dochovaný obratel) postrádají diagnostické znaky, které by umožnily jasné zařazení do systému v rámci tyranosauridů, proto na jejich základě nelze tuto změnu názvu provést. Vše se pak definitivně vyřešilo k 1. lednu 2000, kdy vstoupilo v platnost nové pravidlo Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN) v podstatě stanovující, že jméno, pokládané za platné po více než 50 let (o němž bylo publikováno minimálně 25 odborných prací přinejmenším 10 autory) nemůže být nahrazeno jménem, které po tu dobu bylo považováno z jakéhokoliv důvodu za neplatné. T. rex je tak zachráněn a změna jeho extrémně populárního jména již dnes skutečně nehrozí. Manospondylus gigas naopak zůstává pouze historickým názvem, spojeným s dějinami objevů nejslavnějšího dravého dinosaura.

———

Snímek z oblasti Black Hills, místa objevu fosilií „manospondyla“. Zkameněliny byly objeveny v sedimentech souvrství Hell Creek o stáří asi 67 milionů let. Na snímku hora Black Elk Peak, s nadmořskou výškou 2207 metrů nejvyšší místo na území Jižní Dakoty. Kredit: Runner1928; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

———

Short Summary in English: Manospondylus gigas is an invalid name given to a pair of large fossil cervical vertebrae found in South Dakota by Edward Drinker Cope in 1892. Later, this fossil material was assigned to a famous Tyrannosaurus rex and today it is considered one of the earliest finds of this popular theropod species.

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Tyrannosaurus#Earliest_finds

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/MANOSPONDYLUS

http://www.miketaylor.org.uk/dino/faq/s-class/priority/

https://laelaps.wordpress.com/2007/06/04/a-t-rex-by-any-other-name/

http://dml.cmnh.org/2000Jun/msg00295.html

———

[1] Osborn, H. F. (1905). „Tyrannosaurus and other Cretaceous carnivorous dinosaurs“. Bulletin of the AMNH. 21 (14): 259–265. hdl: 2246/1464

[2] Breithaupt, B. H.; Southwell, E. H.; Matthews, N. A. (2005). „In Celebration of 100 years of Tyrannosaurus rex: Manospondylus gigas, Ornithomimus grandis, and Dynamosaurus imperiosus, the Earliest Discoveries of Tyrannosaurus rex in the West“. Abstracts with Programs; 2005 Salt Lake City Annual Meeting. Geological Society of America. 37 (7): 406.

[3] Quinlan, Elizibeth D.; Derstler, Kraig; Miller, Mercedes M. (2007). „Anatomy and function of digit III of the Tyrannosaurus rex manus“. Geological Society of America Annual Meeting — Abstracts with Programs: 77.

[4] Cope, E. D. (1872). „On the existence of Dinosauria in the Transition Beds of Wyoming.“ Proceedings of the American Philosophical Society, 12: 481-483.

[5] Osborn, H. F. (1917). „Skeletal adaptations of Ornitholestes, Struthiomimus, Tyrannosaurus„. Bulletin of the American Museum of Natural History. 35 (43): 733–771. hdl: 2246/1334

[6] Hatcher, J. B. (1907). „The Ceratopsia“. Monographs of the United States Geological Survey. 49: 113–114.

[7] Larson, N. L. (2008). „One hundred years of Tyrannosaurus rex: the skeletons“. In Larson, P.; Carpenter, K. (eds.). Tyrannosaurus rex, The Tyrant King. Bloomington, IN: Indiana University Press. pp. 1–55. ISBN 978-0-253-35087-9.

———

Leave a Comment

Filed under Dějiny paleontologie, Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři, Výročí a ohlédnutí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *