Nanotyranův pohřeb

…aneb Definitivní konec jedné teropodí legendy?

O domnělém menším tyranosauridovi z úplného konce severoamerické spodní křídy jménem Nanotyrannus lancensis už byla na tomto blogu řeč nejednou. Otázkou jeho nejistého systematického postavení (či lépe řečeno vědecké platnosti) jsem se ostatně zabýval i v samostatném článku. Právě s vědeckou platností neboli validitou nanotyrana to už delší dobu nevypadalo příliš dobře – většina paleontologů se totiž shoduje na tom, že se v případě známých fosilních exemplářů domnělého tyranosaurida s největší pravděpodobností jedná o mladého jedince populárního druhu Tyrannosaurus rex.[1] To přitom platí třeba i o nejznámějším mláděti tyranosaura, slavné „Jane“. Nová vědecká studie, publikovaná na samotném začátku roku 2020 již nanotyrana coby vědecky platný a samostatný rod teropodního dinosaura nejspíš definitivně pohřbívá.[2] Tato odborná práce, zaměřená na výzkum ontogeneze tyranosaurů, vycházela právě z údajů o kostře „Jane“ a dalšího juvenilního jedince tyranosaura jménem „Petey“. Obě kostry byly objeveny týmem z instituce Burpee Museum of Natural History, sídlící ve městě Rockford ve státě Illinois. Tým vědců, mezi nimiž nechyběla ani známá paleontologická jména, jako jsou Jack Horner, Lindsay Zannová nebo Nathan Myhrvold, navázal na dnes již proslulou studii Gregoryho Ericksona a jeho kolegů z roku 2004.[3] Erickson přišel jako první s přesnějšími údaji o rychlosti růstu různých tyranosauridů, zejména pak samotného druhu T. rex. Nová studie by měla tyto údaje ještě více zpřesnit a rozšířit. Vedoucí postavou výzkumu je paleontoložka Holly Woodwardová, jejíž jméno se objevuje u odborné práce v periodiku Science Advances na prvním místě. Vědkyně spolu se svými kolegy využila možností moderních metod paleohistologie a prozkoumala podrobně mikrostrukturu fosilních kostí (stehenních a holenních) obou mladých tyranosaurů. Nyní tak máme k dispozici nejen informaci o tom, jak se proměňoval tvar jednotlivých částí těla tyranosaura v době jeho růstu a dospívání, ale také o tom, jakým tempem kosti rostly a v jakém věku jejich „majitelé“ zahynuli. A výsledek? „Jane“ bylo v době smrti 13 let, „Peteymu“ 15. Byli to tedy v obou případech tyranosauří „puberťáci“.

———

Velikostní porovnání různě starých exemplářů druhu Tyrannosaurus rex. Nejmenší z nich, exemplář známý jako „Jane“, zahynul podle nových zjištění ve věku 13 let (předchozí odhad byl o dva roky nižší). V průběhu ontogenetického růstu se tyranosauři výrazně tvarově a velikostně proměňovali. Kredit: KoprX, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

———

Ukázalo se také, že tyranosauři skutečně rostli stejně rychle, jako dnešní teplokrevní obratlovci, tedy savci a ptáci. Zajímavé je i další zjištění, které ukazuje překvapivě „důmyslnou“ fyziologii a metabolismus tohoto dinosaura. V době hojnosti potravy totiž mladí tyranosauři rostli velmi rychle, zatímco v době jejího nedostatku se jejich růst zpomalil. Dokládají to mezery mezi jednotlivými přírůstkovými kruhy v kostech, které nejsou závislé na sezónních změnách. Vzhledem k tomu, že tyranosauři rostli na poměry dinosaurů velmi pomalu – plné velikosti dosahovali podobně jako člověk zhruba až ve věku dvaceti let – procházeli v průběhu růstu drastickými změnami. Mladí jedinci byli rychle běhající lovci menší a svižnější kořisti, jejich lebky nebyly zdaleka tolik silné jako u dospělců a jejich zuby byly menší a křehčí. Dospělí tyranosauři byli naopak stavěni na pomalejší pohyb a drtivou sílu čelistního stisku, jak již dobře víme.[4] Tyranosauři si zkrátka své ekosystémy dokonale rozdělili prakticky ve všech svých růstových stadiích. Ale co tedy říká nová studie o nanotyranovi? Krátce a jednou větou – tento domnělý rod tyranosaurida téměř s jistotou nikdy neexistoval. Alespoň co se dvou zkoumaných jedinců týká, rozhodně nejde o zástupce samostatného rodu a druhu dinosaura. Jsou to nepochybně nedospělé, juvenilní až subadultní exempláře druhu Tyrannosaurus rex. Pokud by měli „Jane“ a „Petey“ čas dospět, možná by se z nich stali giganti, které známe například v podobě kosterních exemplářů „Sue“ z Jižní Dakoty nebo „Scottyho“ z kanadského Saskatchewanu. Nebyli by už velcí jen jako statný kůň, ale vážili by tolik, co dva dospělí sloni (kolem 9000 kg) a jejich délka by se blížila 13 metrům.[5] Místo toho však zahynuli v nedospělém věku, a i díky tomu mohli zanechat své zkamenělé kostry paleontologům, kterým tak umožnili lepší pochopení individuálního vývoje tyranosaurů. Vědci jako je Peter Larson v platnost druhu Nanotyrannus lancensis stále věří, a dosud také doufají, že se jim jednou podaří ji prokázat.[6] Zatím se ale věci mají tak, že platnost tohoto dinosauřího taxonu je spíše stále více nejistá…

———

Nanotyrannus lancensis theropod dinosaur (Hell Creek Formation, Late Cretaceous; Carter County, southeastern Montana, USA) 1 (15189256937).jpg

Holotyp pochybného druhu Nanotyrannus lancensis, přesně 57,2 cm dlouhá lebka, popsaná v roce 1946 jako „Gorgosaurus“ lancensis. V roce 1988 se exemplář CMNH 7541 z Clevelandského muzea přírodní historie stal holotypem nově stanoveného druhu menšího tyranosaurida. Optikou dnešních poznatků však tuto fosilii můžeme s vysokou mírou pravděpodobnosti zařadit do druhu T. rex. Kredit: James St. John; Wikipedie (CC BY 2.0)

———

Short Summary in English: New study about T. rex ontogeny demonstrates that the specimens of dubious tyrannosaurid species Nanotyrannus lancensis are probably just a juvenile individuals of the famous Tyrannosaurus rex. It also sheds more light on tyrannosaurid growth and paleobiology.

———

Odkazy:

https://advances.sciencemag.org/content/6/1/eaax6250

https://phys.org/news/2020-01-teen-age-trex.html

https://www.nationalgeographic.com/science/2020/01/nanotyrannus-fossils-really-are-teenage-t-rex-dinosaur-growth-rates/

https://www.newscientist.com/article/2228746-tiny-t-rex-fossils-arent-a-new-species-they-are-just-teenagers/

https://www.sciencealert.com/new-study-argues-that-a-dwarf-t-rex-species-never-existed

https://www.smithsonianmag.com/smart-news/teenage-it-rexi-fossils-reveal-tyrant-kings-haphazard-growth-spurts-180973891/

———

[1] Yun, C. (2015). „Evidence points out that „Nanotyrannus“ is a juvenile Tyrannosaurus rex„. PeerJ PrePrints. 3: e1052. doi: 10.7287/peerj.preprints.852v1

[2] Woodward, Holly N.; Tremaine, Katie; Williams, Scott A.; Zanno, Lindsay E.; Horner, John R.; Myhrvold, Nathan (2020). „Growing up Tyrannosaurus rex: Osteohistology refutes the pygmy „Nanotyrannus“ and supports ontogenetic niche partitioning in juvenile Tyrannosaurus. Science Advances. 6 (1): eaax6250. doi: 10.1126/sciadv.aax6250

[3] Erickson, G. M.; Makovicky, P. J.; Currie, P. J.; Norell, M. A.; Yerby, S. A.; Brochu, C. A. (2004). „Gigantism and comparative life-history parameters of tyrannosaurid dinosaurs“. Nature. 430 (7001): 772–775. doi: 10.1038/nature02699

[4] Paul M. Gignac & Gregory M. Erickson (2017). The Biomechanics Behind Extreme Osteophagy in Tyrannosaurus rex. Scientific Reports 7, č. 2012; doi:10.1038/s41598-017-02161-w

[5] W. Scott Persons, Philip J. Currie & Gregory M. Erickson (2019). An Older and Exceptionally Large Adult Specimen of Tyrannosaurus rex. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.24118

[6] Larson, P. (2013). „The validity of Nanotyrannus lancensis (Theropoda, Lancian – Upper Maastrichtian of North America“. Society of Vertebrate Paleontology: 73rd annual meeting, Abstracts with Programs, str. 159.

———

Leave a Comment

Filed under Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *