Mořský drak od Litomyšle

…aneb Co všechno (ne)víme o čelisti od Dolního Újezdu

Na našem území kdysi žili draci, nebyli to ale okřídlení plazi chrlící z tlamy oheň, nýbrž velcí mořští plazi s ploutvovitým zakončením končetin. O plesiosaurech a pliosaurech už bylo pojednáno dříve, samostatný článek si ale rozhodně zaslouží i dosud nejvýznamnější objev fosilie mosasauroida z našeho území. Tím objeven je krásně zachovaný fragment dolní čelisti dosud neznámého tethysaurinního mosasaurida z obce Dolní Újezd u Litomyšle. Fosilie byla objevena v roce 1960, tedy přesně před šedesáti lety, což zavdává vcelku dobrý důvod k jejímu připomenutí i na tomto blogu. Fosilní pozůstatky potenciálních mosasauroidů byly u nás objeveny možná již dříve, přinejmenším některé fosilní objevy z oblasti Teplic se tomu dříve zdály nasvědčovat.[1] K nejvzácnějším nálezům ale patří část spodní čelisti s osmi kuželovitými a ostře zahrocenými zuby, objevená náhodně při výkopových pracích u domu v Dolním Újezdu u Litomyšle panem Hurychem, tehdejším patnáctiletým žákem tamní základní školy. I když jde o mimořádně kvalitně zachovalou čelist, nelze s jistotou určit, kterému rodu mosasaurida patřila. Jak uvedl již paleontolog Vlastislav Zázvorka v roce 1965, fragment čelisti lze bezpečně přiřadit jakémusi menšímu druhu mosasauroida. V periodiku Časopis Národního Muzea (řada přírodovědná, číslo 134) uvádí doktor Zázvorka následující (zkráceno autorem): „Nález je ze svrchnokřídových mořských sedimentů, nejspíše středoturonského stáří. Na hornině jsou otisky křídových mlžů, především druhu Lima canalifera GOLDF. Nález je mimořádně krásně zachován. Exemplář nalezl a Národnímu muzeu v Praze postoupil F. Hurych, tehdy žák ZDŠ v Dolním Újezdě. Fosilie nemá přesné naleziště, protože byla objevena při rozštípnutí kamene při bourání zdiva staré stavby v poli u Dolního Újezda, s místním označením Přibyňoves. Poněvadž šlo o zdivo staré stavby, nutno předpokládat, že stavební materiál byl z nejbližšího okolí. Celá oblast je budována křídovým útvarem. Exemplář, který byl zapsán do knihy přírůstku paleontologického … oddělení pod č. 1063/60, je v křemitém vápenci, v rázu vyvinutém ve středním turonu“… Některé znaky nálezu ukazují na příslušnost k čeledi Mosasauridae WILL. Jsou to především pravidelně vyvinuté zuby…“.[2] V době psaní tohoto textu už byli mosasauři vědě známí po dobu celých dvou století, nejednalo se tedy ani zdaleka o jeden ze starších objevů v rámci této skupiny.

———

File:Fragment čelisti mosasaura z Dolního Újezda u Litomyšle.jpg

Fragment čelisti českého tethysaurinního mosasaurida, tedy dravého mořského plaza, příbuzného současným hadům a varanům, v bývalé expozici Národního Muzea v Praze. Zástupce skupiny od Dolního Újezda obýval oblasti dnešních Čech v období pozdně křídového turonu, asi před 92 až 90 miliony let. Jednalo se pravděpodobně o vývojově primitivní formu menšího mosasaurida. Kredit: Vlastní snímek autora; Wikipedie (CC BY- SA 4.0)

———

A jaký je tedy na zajímavou fosilii současný názor? Obecně se dá říci, že mosasauridi jsou chápáni mnohem lépe a detailněji než před šesti desetiletími, což se týká jejich paleoekologie, rozšíření, fyziologie a dalších aspektů. Víme například, že byli blízce příbuzní současným hadům a varanům[3], že mohli být částečně teplokrevní[4], měli pravděpodobně rozeklané jazyky[5] a často byli černě zbarvení[6]. A co konkrétního jsme dosud zjistili o „českém“ zástupci této skupiny z Dolního Újezdu? V roce 1965 byl oficiálně oznámen objev čelisti, která se tak stala prvním nepochybným fosilním pozůstatkem mosasaurida na našem území. Fragment maxily, tedy horní čelisti křídového mořského plaza, byl objeven pravděpodobně v sedimentech jizerského souvrství ve vápencích s vysokým obsahem křemíku, pocházejících z období středního až pozdního turonu (asi 92 až 90 milionů let před současností). Jednalo se tedy pravděpodobně o poměrně archaickou formu mosasaurida. K nálezu došlo při kopání na zahradě pozemku v části obce zvané Přibyňoves. Čelist je rozdělena na dvě odpovídající části a byl z ní vyjmut i jeden zub pro účely dalšího výzkumu. Jak se ukázalo, charakter zubního lůžka odpovídá mosasauroidům. Fragment čelisti je dlouhý 18,15 cm a vysoký 3,5 cm, celková délka tohoto jedince tedy dosahovala jen několika málo metrů (přesnější odhad bohužel v rámci dochovaného fosilního materiálu není možný). Pro účely podrobnějšího studia byla zkamenělina prozkoumána počítačovým tomografem, přičemž snímky byly pořízeny ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze.[7] Tvar, uložení a profil zubních korunek českého mosasauroida odpovídá situaci u mosasauridů z podčeledi Tethysaurinae, formálně stanovené roku 2012.[8] Konkrétně je pak český zástupce zřejmě blízce příbuzný druhům Pannoniasaurus inexpectatus z území Maďarska, Russellosaurus coheni ze Spojených států a Tethysaurus nopcsai z Maroka. Současná přítomnost tohoto tethysaurinního mosasaurida a zároveň i velkých makrofágních pliosauridů, kteří již v této době vymírali, je mimochodem jedním z nejzajímavějších přínosů české paleontologie k problematice druhohorních mořských plazů. Nálezy z našeho území totiž velmi dobře dokumentují vývoj raných mosasauridů, a tedy i to, jak pravděpodobně docházelo k postupnému nahrazování velkých pliosauridů právě ranými formami mosasauridů.[9] Stejně jako v případě objevů českých „dlouhokrkých“ i „krátkokrkých“ plesiosaurů, i v případě mosasaurida od Dolního Újezdu si budeme muset počkat na případné další objevy, abychom se o něm dozvěděli více.

———

Silueta a velikostní porovnání člověka a tethysaurinního mosasaurida. V tomto případě se jedná o druh Pannoniasaurus inexpectatus, formálně popsaný roku 2012 z území Maďarska. Pravděpodobně se jednalo o blízce příbuzný druh „českého“ mosasaurida z Dolního Újezdu u Litomyšle. I náš zástupce tedy mohl být podobně tvarovaný a snad i podobně velký. Kredit: Makádi et al. (2012); Wikipedie (CC BY 2.5)

———

Short Summary in English: In 1960, a fragment of mosasaurid jaw (maxilla) was found in Dolní Újezd near Litomyšl. As of 2020, this fossil still represents the best example of Late Cretaceous mosasaurid reptiles found in what is now Czech Republic. It was probably a small species of tethysaurine mosasaurid, living during the Middle to Late Turonian (about 92 to 90 million years ago).

———

Odkazy:

Informace o kladu Tethysaurinae na Wikipedii (anglicky)

Profil kladu Tethysaurinae na databázi Fossilworks (anglicky)

Oficiální web obce Dolní Újezd (česky)

Článek o objevech na webu Svitavského deníku (česky)

Článek o fosilních objevech v ČR na webu Xman (česky)

———

[1] Ekrt, B., Košťák, M., Mazuch, M., Valíček, J., Voigt, S. & Wiese, F. (2001). Short note on new records of late Turonian (Upper Cretaceous) marine reptile remains from the Úpohlavy quarry (NW Bohemia, Czech Republic). Bulletin Czech Geological Survey 76, 101–6.

[2] Zázvorka, V. (1965). Čelist mosasaurida ze svrchní křídy východních Čech. Časopis Národního Muzea, Oddíl Přírodovědný 134, str. 217-219.

[3] Simões, Tiago R.; Vernygora, Oksana; Paparella, Ilaria; Jimenez-Huidobro, Paulina; Caldwell, Michael W. (2017). „Mosasauroid phylogeny under multiple phylogenetic methods provides new insights on the evolution of aquatic adaptations in the group“. PLOS ONE. 12 (5): e0176773. doi: 10.1371/journal.pone.0176773

[4] Harrell, T. Lynn; Pérez-Huerta, Alberto; Suarez, Celina A.; Benson, Roger (2016). „Endothermic mosasaurs? Possible thermoregulation of Late Cretaceous mosasaurs (Reptilia, Squamata) indicated by stable oxygen isotopes in fossil bioapatite in comparison with coeval marine fish and pelagic seabirds“. Palaeontology. 59 (3): 351–363. doi: 10.1111/pala.12240

[5] Schulp, A. S.; Mulder, E. W. A.; Schwenk, K. (2005). „Did mosasaurs have forked tongues?“. Netherlands Journal of Geosciences. 84 (3): 359–371. doi: 10.1017/S0016774600021144

[6] Lindgren, J.; Sjövall, P.; Carney, R. M.; Uvdal, P.; Gren, J. A.; Dyke, G.; Schultz, B. P.; Shawkey, M. D.; Barnes, K. R.; Polcyn, M. J. (2014). „Skin pigmentation provides evidence of convergent melanism in extinct marine reptiles“. Nature. 506 (7489): 484–8. doi: 10.1038/nature12899

[7] Kear, Benjamin & Ekrt, Boris & Prokop, Josef & Georgalis, Georgios. (2014). Turonian marine amniotes from the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. Geological Magazine. 151. 183-198. doi: 10.1017/S0016756813000502.

[8] Makádi, László; Caldwell, Michael W.; Ősi, Attila (2012). „The First Freshwater Mosasauroid (Upper Cretaceous, Hungary) and a New Clade of Basal Mosasauroids“ (PDF). PLOS ONE. 7 (12): e51781. doi: 10.1371/journal.pone.0051781

[9] Viz odkaz http://scigeo.actamm.cz/cs/oxfordsti-pliosauri-severni-tethydy-v-kontextu-fylogeneze-kladu-thalassophonea/

———

Leave a Comment

Filed under Česká paleontologie, Jiné pravěké organizmy, Spekulativní paleontologie, Výročí a ohlédnutí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *