…aneb Pár vět o druhu Bistahieversor sealeyi
O severoamerickém tyranosauridovi druhu Bistahieversor sealeyi již bylo na tomto blogu pojednáno dříve, nikoliv ale v samostatném příspěvku. Letos navíc spatřila světlo světa nová odborná práce, popisující stavbu mozkovny tohoto dravého dinosaura. Je tedy na čase, představit si tohoto vzdáleného příbuzného slavného „T. rexe“ blíže. První fosilní pozůstatky tohoto teropoda byly objeveny na území Nového Mexika již v roce 1940 a poprvé pojednány v odborné literatuře přesně o padesát let později, tehdy však byly ještě popsány jako zkameněliny pochybného rodu Aublysodon.[1] V roce 1992 byly objeveny další fosilie juvenilního jedince (mláděte), sestávající z fragmentů lebky i postkraniální kostry.[2] Nejlépe zachovanou zkamenělinu v sedimentech souvrství Kirtland ale vědci odkryli až v roce 1998 na území přírodní rezervace Bisti/De-Na-Zin Wilderness. Tentokrát se jednalo o prakticky kompletní lebku a částečně dochovanou postkraniální kostru. Té se podle místa objevu začalo přezdívat „Bisti Beast“, trvalo ale dalších 12 let, než byl fosilní materiál popsán jako nový rod a druh eutyranosaurního teropoda. Ještě v roce 2000 publikovali paleontologové Thomas Carr a Thomas Williamson odbornou práci, ve které konstatovali, že čtyři známé fosilní exempláře tohoto dinosaura nenáležejí k rodu Aublysodon, ale pravděpodobně spíše k rodu Daspletosaurus (jako jeho potenciální nový druh).[3] Konečně o deset let později, tedy v roce 2010, dosud záhadného eutyranosaura z Nového Mexika detailněji prozkoumali a popsali pod novým vědeckým jménem Bistahieversor sealeyi (mimochodem, nejedná se o jediného dlouhodobě záhadného tyranosauroida z tohoto amerického státu).[4] Rodové jméno je odvozeno od navažského výrazu Bistahí, kterým tento indiánský lid označoval místa s charakteristickými skalními útvary. Slovo eversor pak znamená „ničitel“, což je pro obřího predátora jistě přiléhavé. Druhové jméno sealeyi je poctou spolupracovníkovi Přírodovědného muzea Nového Mexika v Albuquerque jménem Paul Sealey, který je objevitelem holotypu tohoto dinosaura. Dnes bývá bistahieversor řazen do kladu Eutyrannosauria těsně mimo čeleď Tyrannosauridae.[5] Mezi jeho blízké příbuzné patřil například druh Appalachiosaurus montgomeriensis z východní části tehdejší mořem rozdělené Severní Ameriky. A kdy tento obří dravec žil? Podle datování sedimentů v příslušné stratigrafické sekci souvrství Kirtland před 74,55 milionu let (plus mínus 290 tisíciletí).[6] Slavnému druhu T. rex tak časově předcházel zhruba o 8 až 6 milionů let (v rámci časového rozpětí jeho existence).
———
Ilustrace pravděpodobného vzezření eutyranosaurního tyranosauroida druhu Bistahieversor sealeyi v podání Vladimíra Rimbaly. Ilustrace je součástí knihy Legenda jménem Tyrannosaurus rex, která vyšla autorovi blogu v květnu roku 2019. Teropod na obrázku právě ulovil jedince menšího pachycefalosaurida druhu Stegoceras novomexicanum. Kredit: Vladimír Rimbala, Legenda jménem Tyrannosaurus rex (Socha, V., nakl. Pavel Mervart, 2019)
———
Velikostně se Bistahieversor výrazně neodlišoval od svých severněji žijících současníků, tyranosauridů druhu Albertosaurus sarcophagus nebo Gorgosaurus libratus. V dospělosti rovněž měřil na délku asi 8 až 9 metrů a jeho hmotnost dosahovala více než 1 tuny.[7] Pravděpodobnější odhady z pozdější doby však tomuto predátorovi přisuzují podstatně vyšší hmotnost v rozmezí 2,5 až 3,3 tuny.[8] Stehenní kost holotypu (který představoval subadultního jedince) měří na délku 108 cm, lebka pak 107 cm. Ve svých ekosystémech byl tedy s jistotou dominantním predátorem, schopným útočit i na velké ptakopánvé dinosaury, jako byly ve stejných ekosystémech žijící rody kachnozobých dinosaurů Parasaurolophus, Kritosaurus nebo Anasazisaurus, rohatí dinosauři rodů Pentaceratops a Titanoceratops nebo pachycefalosauridi rodů Sphaerotholus a Stegoceras. Obrnění ankylosauři, jako byl rod Ziapelta nebo Nodocephalosaurus s délkou kolem pěti metrů a hmotností až 2 tuny byli ovšem i tomuto eutyranosaurnímu teropodovi více než důstojnými soupeři. Je možné, že se v ekosystémech souvrství Kirtland skutečně vyskytoval ještě jeden dosud nepopsaný druh rodu Daspletosaurus a některé fosilní nálezy ukazují, že zde žil možná ještě jiný druh velkého tyranosaurida, je tedy otázkou, nakolik si s bistahieversorem potravně konkurovali.[9] Zkameněliny druhu B. sealeyi byly objeveny v rámci geologických členů souvrství Kirtland, označovaných jako Farmington a Hunter Wash. Jeho charakteristikou byl vyšší počet zubů v čelistech oproti jiným tyranosauridům (64), neobvyklý lebeční otvor nad očnicemi a vystupující kostěný lem na spodní čelisti. Otvor nad očnicí mohl zaživa sloužit jako prostor k umístění vzdušného vaku, který odlehčoval lebku, snižoval relativní hustotu jejích tkání a mohl mít významnou funkci také při termoregulaci organismu tohoto dinosaura. Nová studie z letošního roku pak doplnila další zajímavé podrobnosti.[10] Mimo jiné bylo rozborem obrazu z počítačového tomografu doloženo, že tvar mozku a přiléhajících lebečních dutin, jaké měl T. rex, byly dobře vyvinuté i u těchto starších a menších forem. Bistahieversor měl stejně jako jeho mladší a slavnější příbuzný relativně velký mozek s proporcionálně obřími čichovými laloky a další neuroanatomické charakteristiky, které jej s druhem T. rex jasně spojují. Zatímco ale anatomicky vyspělá soustava dutin se u tyranosauridů objevila až s dosažením obří velikosti, základní tvar a rozdělení mozku byly přítomny již o miliony let dříve. I takové zajímavosti nám prozradil fascinující eutyranosaur z Nového Mexika.
———
Částečně dochovaná lebka a obratel bistahieversora v expozici New Mexico Museum of Natural History and Science (Muzea přírodních věd Nového Mexika) ve městě Albuquerque. Fosilie tohoto vzdáleného příbuzného slavnějšího druhu Tyrannosaurus rex je stará kolem 74,5 milionu let. Lebka holotypu měří na délku 108 cm a je tedy zhruba o 4 decimetry kratší než u největších známých exemplářů tyranosaura. Kredit: Lee Ruk; Wikipedie (CC BY-SA 2.0)
———
Short Summary in English: Bistahieversor was a large eutyrannosaurian tyrannosauroid living in what is now New Mexico during the Late Cretaceous (Late Campanian) times, about 74.5 million years ago. It was up to 9 meters long and probably represented an apex predator in its ecosystems.
———
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Bistahieversor
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/b/bistahieversor.html
https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_b/bistahieversor.php
http://www.dinochecker.com/dinosaurs/BISTAHIEVERSOR
http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=163808
———
[1] Lehman, Thomas M.; Carpenter, Kenneth (1990). „A partial skeleton of the tyrannosaurid dinosaur Aublysodon from the Upper Cretaceous of New Mexico“ (PDF). Journal of Paleontology. 64 (6): 1026–1032. doi: 10.1017/S0022336000019843
[2] Archer, Brad; Babiarz, John P. (1992). „Another tyrannosaurid dinosaur from the Cretaceous of northwest New Mexico“. Journal of Paleontology. 66 (4): 690–691. doi: 10.1017/S0022336000024598
[3] Carr, Thomas D.; Williamson, Thomas E. (2000). „A review of Tyrannosauridae (Dinosauria: Coelurosauria) from New Mexico“. Bulletin. New Mexico Museum of Natural History and Science. 17: 113–145.
[4] Carr, Thomas D.; Williamson, Thomas E. (2010). „Bistahieversor sealeyi, gen. et sp. nov., a new tyrannosauroid from New Mexico and the origin of deep snouts in Tyrannosauroidea“. Journal of Vertebrate Paleontology. 30 (1): 1–16. doi: 10.1080/02724630903413032
[5] Voris, Jared T.; Therrien, Francois; Zelenitzky, Darla K.; Brown, Caleb M. (2020). „A new tyrannosaurine (Theropoda:Tyrannosauridae) from the Campanian Foremost Formation of Alberta, Canada, provides insight into the evolution and biogeography of tyrannosaurids“. Cretaceous Research. 110: 104388. doi: 10.1016/j.cretres.2020.104388
[6] Sullivan, Robert M.; Lucas, Spencer G. (2006). „The Kirtlandian land-vertebrate „age“ – faunal composition, temporal position and biostratigraphic correlation in the nonmarine Upper Cretaceous of western North America“. Bulletin. New Mexico Museum of Natural History and Science. 35: 7–29.
[7] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek (2012), str. 11). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
[8] Molina-Pérez & Larramendi (2016). Récords y curiosidades de los dinosaurios Terópodos y otros dinosauromorfos. Barcelona, Spain: Larousse. p. 265.
[9] Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.) (2004): The Dinosauria, 2nd Edition, Berkeley: University of California Press. 861 pp. ISBN 0-520-24209-2. (p. 580-581).
[10] Matthew McKeown; et al. (2020). Neurosensory and Sinus Evolution as Tyrannosauroid Dinosaurs Developed Giant Size: Insight from the Endocranial Anatomy of Bistahieversor sealeyi. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.24374
———