Záhadný dravý obr Bahariasaurus

…aneb Představení méně známého teropoda ze severu Afriky

Záhadní obří dinosauři nejsou v paleontologii ničím neobvyklým. Stačí připomenout gigantické sauropody rodu Bruhathkayosaurus, Maarapunisaurus nebo (ve skutečnosti neexistující) rod Ultrasauros, z teropodů pak například čínský rod Kelmayisaurus nebo třeba obří jedince tyranosaura. Poněkud záhadným taxonem je pak severoafrický druh Baharisaurus ingens, o jehož skutečném původu, velikosti a systematickém zařazení spekulují paleontologové již přes osm desetiletí. Tento druh je o to záhadnější, že byl součástí ekosystémů v rámci geologických souvrství, ze kterých známe již minimálně tři další druhy obřích teropodů – jsou jimi Spinosaurus aegyptiacus, Carcharodontosaurus saharicus a Deltadromeus agilis.[1] Do posledního jmenovaného druhu možná bahariasaurus ve skutečnosti náležel. Ale hezky popořádku. Fosilie tohoto teropoda objevil tým německých paleontologů v letech 1911 až 1914 v sedimentech souvrství Baharíja ve stejnojmenné oáze na území Západní pouště v Egyptě. Lokalita zvaná Gebel Ghorâbi leží asi 300 kilometrů jihozápadně od Káhiry a na počátku 20. století byla ještě poměrně obtížně dostupná. Přesto zde Němci (včetně českého rodáka Richarda Markgrafa) slavili velké vědecké úspěchy a vyzvedli množství fosilií, zejména těch dinosauřích. V pozdější době byly objeveny zkameněliny pravděpodobně stejného dinosaura také v sedimentech souvrství Farak na území Nigeru. Všechny zkamenělé pozůstatky tohoto teropoda pocházejí z období geologického věku cenoman a mají tak stáří asi 100 až 94 milionů let. Materiál holotypu nese označení HM 1922 X47 a právě na jeho podkladě stanovil v roce 1934 vědecké jméno Bahariasaurus ingens německý paleontolog Ernst Stromer von Reichenbach.[2] Rodové jméno znamená v překladu „ještěr z Baharíji“, druhové pak značí „mohutný“. Spolu se slavnějšími současníky bahariasaura, spinosaurem a karcharodontosaurem, tak baron Stromer uvedl do povědomí vědecké veřejnosti dalšího dravého obra z počátku svrchní křídy severní Afriky. O rovných deset let později, tedy v roce 1944, však byla spojeneckými bombami zasažena budova „Starého muzea“ v Mnichově a spolu s ní byly navždy zničeny i cenné fosilie severoafrických dinosaurů. Bahariasaurus byl bohužel jedním z nich.[3]

———

Německý paleontolog Ernst Freiherr Stromer von Reichenbach pózující s obří stehenní kostí druhu Baharisaurus ingens. Tohoto velkého teropodního dinosaura popsal Stromer v roce 1934, o deset let později však byl materiál zničen při spojeneckém náletu na Mnichov. Bahariasaurus tak zůstává i více než století po svém objevu velmi záhadným teropodním dinosaurem. Kredit: Anonymní autor (kolem roku 1934), fotografie z knihy W. Nothdurft, J. Smith: The Lost Dinosaurs of Egypt. New York: Cosmos Studios, 2002; Wikipedie (volné dílo)

———

Zničený materiál holotypu představoval dva hrudní obratle, neurální (obratlový) oblouk, tři křížové obratle, fragment žebra, obě kosti stydké, kost stehenní a fragment kosti sedací. Vcelku solidní fosilní materiál, který by nám nejspíš dnes umožnil velmi přesnou klasifikaci dinosaura – pokud by ovšem nebyl zničen v průběhu druhé světové války. Bohužel tak nemůžeme ověřit ani hypotézu, že bahariasaurus je vlastně stejným teropodem, jako Deltadromeus agilis, formálně popsaný roku 1996.[4] Tento teropod rovněž dosahoval obřích rozměrů, jak ukazuje jedna jeho stehenní kost o délce 122 cm. Pokud by se opravdu jednalo o jednoho a toho samého teropoda, pak by měl samozřejmě přednost Baharisaurus ingens, protože byl popsán o 62 let dříve, binomen Deltadromeus agilis by se stal jeho mladším synonymem. Jednalo by se pak možná o největšího známého zástupce kladu Ceratosauria. Přesné zařazení bahariasaura do systematiky teropodů však neznáme – podle různých názorů se jednalo buď o karcharodontosaurida[5], tyranosauroida[6] nebo zástupce kladu Megaraptora[7]. Podle vědecké studie z roku 2016 lze rozlišit čeleď Bahariasauridae, jejímiž zástupci jsou kromě bahariasaura a deltadromea také dva jihoamerické rody Aoniraptor a Gualicho.[8] Argentinští zástupci však byli podstatně menší než jejich africké protějšky – jejich délky činila asi 6 až 7 metrů, hmotností pak zřejmě nepřesahovali 500 kilogramů.[9] A jak byl tedy velký sám Bahariasaurus? Na základě velikosti dochovaných fotografií a nákresů fosilního materiálu lze délku tohoto teropoda velmi hrubě odhadnout asi na 11 až 12 metrů[10] a hmotnost asi na 2,5 až 4 tuny[11]. Nejednalo se tedy o jednoho z největších známých teropodních dinosaurů, rozhodně ale patřil k těm větším. Dá se konstatovat, že svojí velikostí stanul na spodní hranici velikostní kategorie populárního tyranosaura, se kterým jsou všichni ostatní obří teropodi běžně porovnáváni.[12] Plně vzrostlým karcharodontosaurům se pravděpodobně vyhýbal, protože tito až 13 metrů dlouzí a kolem 6 tun[13] vážící obři byli přece jen o poznání mohutnější, jinak ale představoval postrach všeho živého ve svém okolí. Nezbývá než doufat, že v budoucnu objevíme další fosilní materiál z tohoto záhadného dravého obra, žijícího v nebezpečném období rozmanitých gigantických dravců.

———

Bahariasaurus může být ve skutečnosti stejným dinosaurem, jako Deltadromeus agilis, formálně popsaný v roce 1996. Tento středně velký až obří teropod obýval území severní Afriky v době před zhruba 95 miliony let. Pravděpodobně se vyhýbal svému většímu příbuznému druhu Carcharodontosaurus saharicus, žijícímu ve stejných ekosystémech. Rovněž podstatně větší Spinosaurus aegyptiacus mohl pro deltadromea také představovat nebezpečí, pokud se tento menší teropod přiblížil k vodnímu prostředí. Více nám snad o těchto fascinujících obyvatelích křídové severní Afriky prozradí další paleontologické objevy. Kredit: Dmitrij Bogdanov; Wikipedie (CC BY 3.0)

———

Short Summary in English: Bahariasaurus was a genus of large theropod dinosaur living in Northern Africa during the beginning of the Late Cretaceous period, about 95 million years ago. It was probably up to 12 meters long and its weight could reach 4 000 kg and so it was one of the largest theropods of its time.

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Bahariasaurus

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/BAHARIASAURUS

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/b/bahariasaurus.html

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_b/bahariasaurus.php

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=38575

———

[1] Smith, J. B.; Lamanna, M. C.; Lacovara, K. J.; Dodson, P.; Smith, J. R.; Poole, J. C.; Giegengack, R.; Attia, Y. (2001). „A Giant sauropod dinosaur from an Upper Cretaceous mangrove deposit in Egypt“. Science. 292 (5522): 1704–1706. doi: 10.1126/science.1060561

[2] Stromer, E. (1934). „Ergebnisse der Forschungsreisen Prof. E. Stromers in den Wüsten Ägyptens. II. Wirbeltier-Reste der Baharije-Stufe (unterstes Cenoman).“ 13. Dinosauria. (PDF). Abhandlungen der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Mathematisch-naturwissenschaftliche Abteilung n. f., 22: 1–79.

[3] Nothdurft, William and Smith, Josh. Book. The Lost Dinosaurs of Egypt. Cosmos Studios, New York. 2002.

[4] Sereno, P. C.; et al. (1996). „Predatory Dinosaurs from the Sahara and Late Cretaceous Faunal Differentiation“ (PDF). Science. 272 (5264): 986–991. doi: 10.1126/science.272.5264.986

[5] Rauhut, O. W. M. (1995). „Zur systematischen Stellung der afrikanischen Theropoden Carcharodontosaurus Stromer 1931 und Bahariasaurus Stromer 1934.“ Berliner geowissenschaftliche Abhandlungen, E161 (Gundolf-Ernst-Festschrift): 357-375.

[6] Chure, D. J. (2000). „A new species of Allosaurus from the Morrison Formation of Dinosaur National Monument (Utah-Colorado) and a revision of the theropod family Allosauridae.“ Ph.D. dissertation, Columbia University, 1-964.

[7] Matías J. Motta; Alexis M. Aranciaga Rolando; Sebastián Rozadilla; Federico E. Agnolín; Nicolás R. Chimento; Federico Brissón Egli & Fernando E. Novas (2016). „New theropod fauna from the Upper Cretaceous (Huincul Formation) of northwestern Patagonia, Argentina“. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 71: 231–253.

[8] Chiarenza, Alfio Alessandro; Cau, Andrea (2016). „A large abelisaurid (Dinosauria, Theropoda) from Morocco and comments on the Cenomanian theropods from North Africa“. PeerJ. 4 (e1754): e1754. doi: 10.7717/peerj.1754

[9] Ibrahim, Nizar; Sereno, Paul C.; Varricchio, David J.; Martill, David M.; Dutheil, Didier B.; Unwin, David M.; Baidder, Lahssen; Larsson, Hans C. E.; Zouhri, Samir; Kaoukaya, Abdelhadi (2020). „Geology and paleontology of the Upper Cretaceous Kem Kem Group of eastern Morocco“. ZooKeys. 928: 1–216. doi: 10.3897/zookeys.928.47517

[10] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 4). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[11] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, 2nd Edition. Princeton University Press, str. 81.

[12] Hutchinson, J. R., Bates, K. T., Molnar, J., Allen, V., & Makovicky, P. J. (2011). A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth. PLoS ONE. 6(10): e26037. doi: http://doi.org/10.1371/journal.pone.0026037

[13] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, 2nd Edition. Princeton University Press, str. 103.

———

Leave a Comment

Filed under Dějiny paleontologie, Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *