Torvosaurus orliciensis a Hlukyceratops kounoviensis

…aneb Dva noví čeští dinosauři, kteří bohužel nikdy neexistovali

Je tomu už skoro deset let, kdy jsem na blogu v záchvatu mladistvého nadšení a nerozumu krátce pojednal o fiktivním českém teropodovi pod názvem Torvosaurus orliciensis. Inspirací mi byl tehdy „objev“ velkého balvanu v hrubých obrysech lebky velkého teropoda, který se nacházel nedaleko naší rekreační chalupy v Orlických horách (odtud druhové jméno fiktivního dinosaura). Dalším podobným recesistickým příspěvkem pak byl ještě dřívější „objev mršiny rohatého dinosaura“ v lese nedaleko od stejného místa (září 2006). V tomto případě byl inspirací napůl vyvrácený pařez s vyčnívajícími větvemi, podobající se při troše fantazie lebečnímu štítu a rohům velkého rohatého dinosaura. Jeho fiktivní jméno jsem dosud nikde neuvedl, nyní tedy tuto chybu napravuji – vzhledem k místu objevu jej oficiálně pojmenovávám Hlukyceratops kounoviensis. V obou případech jde o pouhou recesi a výmysl autora blogu – což na tomto místě raději ještě zdůrazňuji. Je jasné, že na sedimentární horniny skoupá oblast Orlických hor mohla sotva poskytnout objev obřího megateropoda (jehož délku jsem původně odhadl asi na 16,5 metru, čímž by představoval druhého největšího známého teropoda vůbec) z období pozdní jury a zároveň i vývojově vyspělého ceratopsida, který musel žít nepochybně alespoň o 70 milionů let později. Lokace objevu obou nálezů je navíc vzájemně vzdálená jen necelý 1 kilometr.

Ale proč tyto zajímavé, avšak nevýznamné údaje vůbec zmiňuji? Zejména z jednoho prostého důvodu – v současnosti pracuji na knize, která bude pojednávat právě o objevech dinosaurů a dalších velkých druhohorních plazů na území Čech. Kniha by měla vyjít na podzim a na tomto blogu bude samozřejmě ještě mnohokrát zmíněna. A právě proto raději ještě jednou uvádím na pravou míru, že Torvosaurus orliciensis (a nyní již i Hlukyceratops kounoviensis) jsou pouhým výplodem fantazie. Stalo se mi totiž několikrát, že v případě prvního zmíněného fiktivního taxonu byla jeho existence na internetu i takříkajíc „mezi řečí“ vzata zcela vážně! Dokonce i jeden nejmenovaný český paleontolog a jeden autor knih o přírodě po nějakou dobu tvrdili, že v Čechách byl poprvé objeven obří dravý dinosaurus, žijící kdysi na území Orlických hor*! Tato informace mne upřímně pobavila a snad i trochu šokovala – ačkoliv jsem již v původním příspěvku vše uváděl na pravou míru, informace si tak trochu začala žít svým vlastním životem. Někdo si zřejmě přečetl jen nadpis a už se neobtěžoval vstupovat na stránku příspěvku – a zpráva už si pak razila cestu sama. Tímto se po dlouhé době také omlouvám za jakékoliv nedorozumění a zároveň doufám, že věci již budou následně uváděny pouze na pravou míru. Pro dodání lesku celé tímto definitivně uzavírané záležitosti ještě doplním fiktivní údaje k popisu dvou fiktivních českých dinosaurů.

———

Torvosaurus orliciensis

Rekonstruovaná podoba druhu Torvosaurus orliciensis. Jediný dostupný obrázek a první vědecká rekonstrukce fiktivního českého teropoda vůbec! Převzetí ilustrace pouze se svolením autora blogu! Kredit: Vladimír Rimbala, 2016

———

Dinosauria  Owen, 1842

Řád: Saurischia  Seeley, 1887

Podřád: Theropoda  Marsh, 1881

Čeleď: Megalosauridae  Huxley, 1869

Rod: Torvosaurus  Galton & Jensen, 1979

Torvosaurus orliciensis, sp. nov.

T. orliciensis byl obří megalosauridní teropod, formálně popsaný v roce 2008 na základě téměř kompletní lebky o délce 176,8 cm. Fosilie o celkové hmotnosti 879 kg byly odhaleny teprve devět let po velkých záplavách oblasti v červenci roku 1998 a spadají do spodních poloh Bačetínského souvrství. Nejdelší zachovaný zub měřil na délku 194 mm. Bylo objeveno také několik fragmentů krčních obratlů a malá část žebra. Podle ústního podání jednoho místního obyvatele byla objevena i část sedimentu se stopami vláknitého proto-peří (ta však brzy zmizela a v současnosti má být údajně v soukromé sbírce kdesi ve východní Asii). Na základě porovnání se dvěma dalšími příbuznými druhy, severoamerickým T. tanneri a západoevropským T. gurneyi, byla celková délka těla teropoda odhadnuta na 14,2 až 16,5 metru a hmotnost asi na 7400 až 9200 kilogramů. Jedná se tak o jednoho z největších známých teropodů vůbec, blížící se délkou a hmotností i největším známým exemplářům druhu Spinosaurus aegyptiacus. T. orliciensis byl zřejmě dominantním predátorem v ekosystémech pozdní jury východních Čech (resp. zdejšího tropického ostrovního systému), které obýval v době před asi 151,1 – 146,7 miliony let.

———

Hlukyceratops kounoviensis

První rekonstrukce jediného českého fiktivního ceratopsida, mohutného triceratopsina druhu Hlukyceratops kounoviensis. Převzetí ilustrace pouze se svolením autora blogu! Kredit: Vladimír Rimbala, 2016

———

Dinosauria  Owen, 1842

Řád: Ornithischia  Seeley, 1888

Čeleď: Ceratopsidae  Marsh, 1890

Podčeleď: Chasmosaurinae  Lambe, 1915

Rod: Hlukyceratops  Socha & Rimbala, 2016

Hlukyceratops kounoviensis, Gen. et sp. nov.

H. kounoviensis byl vývojově pokročilý ceratopsid, spadající zřejmě do tribu Triceratopsini. Fragmentární část lebky s nadočnicovými rohy byla objevena v nejsvrchnější části sedimentů Kounovského souvrství (stáří 66,04+-0,11 Ma), žil tedy na samotném konci křídové periody, v době bezprostředně před dopadem planetky Chicxulub. Jedná se tedy zároveň o nejmladšího známého neptačího dinosaura, který žil řádově jen několik desítek až stovek let před událostí K-Pg (dosavadní rekord byl několik tisíc let, a to u rohu triceratopse z jihovýchodní Montany). Rekordní je zřejmě i velikost ceratopsida, jen jeho nadočnicové rohy jsou dlouhé kolem 160 cm, celá lebka pak zaživa měřila zhruba 330 cm (u druhu Torosaurus latus je rekordní mírou zatím 277 cm). Hlukyceratops byl tedy obřím ceratopsidem o hmotnosti kolem 10 tun, spásajícím nízko rostoucí vegetaci a obývajícím krajinu východních Čech v malých stádech v době samotného konce druhohorní éry. Některé nálezy z let 2006 – 2009 nasvědčují možnosti, že na rozdíl od severoamerických populací ceratopsidů v této oblasti dinosauři přežívali ještě další desítky nebo stovky tisíciletí (jeden izolovaný objev kosti pažní a obratle vykazují stáří 64,63 milionu let, může však jít o druhotné uložení).

———

* Skutečného, byť mnohem menšího „českého“ teropoda známe dnes již od Brna a nejspíš i od Červeného Kostelce. Fosilie ceratopsidů na našem území zatím nalezeny nebyly, známe je však například z Maďarska (Ajkaceratops kozmai). Mnohem více informací k těmto objevům naleznete v knize, která vyjde na podzim v nakl. Vyšehrad (pracovní název zní Dinosauři na našem prahu).

———

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Něco o autorovi, O dinosaurech obecně, Recese a humor, Ze života, Česká paleontologie

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s