Král tyranů z Číny

…aneb Představuje se Zhuchengtyrannus

Tyrannosaurus rex ztělesňoval velikostní i časové završení evoluce tyranosauroidů, célurosaurních dravých dinosaurů, obývajících oblast několika kontinentů v době před 165 až 66 miliony let. Jediným velikostním konkurentem a zároveň nejbližším příbuzným tohoto druhu byl po dobu více než půl století asijský Tarbosaurus bataar, který byl vědecky popsán v roce 1955.[1] S přezdívkou „asijský Tyrannosaurus“ představoval jakousi protiváhu svého severoamerického příbuzného, a dokonce byl některými vědci občas řazen přímo do rodu Tyrannosaurus.[2] Už delší dobu ale bylo známo, že fosilie jakýchsi velkých tyranosauridů byly objeveny i na území východní Číny. Teprve roku 2011 byl však odtud popsán další obří tyranosaurid, který velikostně konkuroval i svým vývojovým bratříčkům rodů Tyrannosaurus a Tarbosaurus.[3] Holotyp dinosaura s katalogovým označením ZCDM V0031 má podobu pravé maxily (kosti z horní čelisti) a k ní patřící dentální (zubní) kosti dolní čelisti. Fosilie byly objeveny v lomu, spadajícím svými sedimenty do souvrství Wangshi Group. Místem nálezu je dnes již proslulá lokalita ve městě Ču-čcheng na jihovýchodě provincie Šan-tung ve východní Číně. Tato oblast dostala přezdívku „dinosauří město“, protože koncentrace fosilních objevů dinosaurů je zde natolik vysoká, že patří k vůbec nejbohatším na světě.[4] Těla dinosaurů sem byla kdysi nejspíš splavena divokými povodněmi, což vysvětluje tak velkou koncentraci vzájemně promíchaných kostí na jednom místě.

———

Rekonstrukce dochovaných částí lebky druhu Zhuchengtyrannus magnus. Maxila měří na délku 64 centimetrů, dochovaná část kosti zubní ve spodní čelisti potom 78 cm. Z těchto rozměrů lze usuzovat na celkovou délku těla přes 10 metrů a hmotnost nad 5000 kilogramů. Kredit: Conty, Wikipedie (CC BY 3.0).

———

Zajímavé je, že ačkoliv by velikost a systematické zařazení čínského tyranosaurida naznačovalo jeho existenci až na úplném konci křídy (geol. stupeň maastricht, před 72 – 66 miliony let), vrstvy, ve kterých byl objeven, jsou staré nejméně 73,5 milionu let (geol. stupeň kampán).[5] Další zajímavostí je, že ve stejném lomu byly objeveny fosilní části lebky a obratlů ještě jiného, anatomicky odlišného tyranosaurida skutečně obřích rozměrů. Podle textu v zajímavé knize The Tyrannosaur Chronicles od Davida Honea (vedoucího autora popisné studie čučchengtyrana) jsou některé tyto hrudní obratle stejně velké, jako obratle legendární „Sue“ z Chicaga. V Číně tedy již o 7 milionů dříve možná žili obří tyranosauridi, kteří dosahovali velikosti největších známých zástupců druhu T. rex. Potravou těmto mohutným tyranosauridům byli například ještě větší hadrosauridi rodu Shantungosaurus, rohatí dinosauři rodu Sinoceratops a dosud neurčení ankylosauridi. Ekosystémem těchto živočichů byly rozsáhlé záplavové nížiny, které vykazovaly značnou biodiverzitu neptačích dinosaurů i mnoha dalších organismů. Fosilie, patřící zřejmě druhu Z. magnus, byly mimochodem popsány již roku 2001 pod jménem Tyrannosaurus zhuchengensis.[6] Jméno čínského tyranosaurida znamená v překladu „velký tyran z Ču-čchengu“, což obsahuje odkaz na jeho systematickou příslušnost i předpokládané výrazné tělesné rozměry.

———

Rekonstrukce kostry čučchengtyrana, útočícího na kachnozobého šantungosaura. Tento čínský tyranosaurid se vyskytoval zhruba o tři miliony let dříve a geograficky mírně východněji než jeho blízký příbuzný Tarbosaurus bataar. Mohli se poslední čučchengtyranové a nejstarší tarbosauři přesto občas setkávat? Kredit: Laika ac from USA, výstava Dino Kingdom 2012, Wikipedie (CC BY-SA 2.0)

———

Jak byl tedy Zhuchengtyrannus vlastně velký? Přesně to samozřejmě nevíme, protože máme k dispozici jen velmi fragmentární materiál z lebky, který nám dokonalou představu rozhodně neposkytne. Zachovaná část pravé maxily měří na délku 64 centimetrů a fragment levé zubní kosti (dentale) ze spodní čelisti pak 78 centimetrů.[7] To je více v porovnání s korespondujícími kostmi většiny tarbosaurů, ale podstatně méně než v případě odpovídajících lebečních částí největších tyranosaurů (zejména pak „Sue“, u níž maxila měří 79 cm). Velikost jednotlivých částí lebky je však u tyranosauridů velmi variabilní v rámci jednotlivců daného druhu a tato intraspecifická variace jakákoliv porovnávání značně ztěžuje. Každopádně rozměry lebečních fragmentů čínského tyranosaurida v podstatě odpovídají velikosti lebečních částí běžně velkých tarbosaurů a některých tyranosaurů, takže můžeme předpokládat, že celkové rozměry se rovněž podobaly středně velkým exemplářům obou rodů. Zhuchengtyrannus tak nejspíš dosahoval celkové délky 10 až 12 metrů, výšky ve hřbetu asi 3,5 metru a jeho lebka byla dlouhá zhruba 120-130 cm. Hmotností se stejně jako jeho mongolský (a rovněž čínský) příbuzný Tarbosaurus blížil pěti až šesti metrickým tunám.[8] Mezi tyranosauridy tak sdílí s tarbosaurem (se kterým mimochodem tvoří klad Tarbosaurini) druhé místo v pomyslném velikostním žebříčku, mezi všemi teropody se pak možná vyskytuje někde ke konci první desítky. Stejně jako jeho slavnější severoamerický příbuzný byl každopádně i Zhuchengtyrannus dominantním predátorem ve své domovině a obživu si zřejmě obstarával jak lovem, tak i příležitostnou konzumací relativně čerstvých zdechlin.

———

Konzervativní odhad velikosti holotypu Z. magnus na základě porovnání s proporcemi příbuzných tyranosauridů. Ve skutečnosti mohl být tento jedinec ještě přibližně o 10 % větší. Pokud obří obratle nalezené ve stejném lomu patřily rovněž tomuto druhu, pak šlo nejspíš o obra ve velikostní kategorii největších známých jedinců druhu T. rex. Kredit: Conty, Wikipedie (CC BY 3.0)

———

Short English Summary: Zhuchengtyrannus magnus was a very large Asian tyrannosaurine tyrannosaurid, rivaling in size closely related species Tarbosaurus bataar. It was slightly smaller than its North American cousin Tyrannosaurus rex, however.

———

Žebříček tyranosauridů podle tělesné hmotnosti:

1.) Tyrannosaurus rex – maximální délka 12,3 metru, hmotnost přes 7000 kg?

2. – 3.) Tarbosaurus bataar – délka 10 až 12 metrů, hmotnost přes 5000 kg

2. – 3.) Zhuchengtyrannus magnus – délka 10 až 12 metrů, hmotnost přes 5000 kg

4.) Daspletosaurus torosus – délka kolem 9 metrů, hmotnost až 3800 kg*

5.) Gorgosaurus libratus – délka kolem 9 metrů, hmotnost až 2800 kg

6.) Lythronax argestes – délka až 8 metrů, hmotnost kolem 2500 kg

7.) Albertosaurus sarcophagus – délka kolem 9 metrů, hmotnost až 1700 kg

8.) Bistahieversor sealeyi – délka kolem 9 metrů, hmotnost přes 1500 kg

9.) Nanuqsaurus hoglundi – délka kolem 6 metrů, hmotnost až 1500 kg?

10.) Qianzhousaurus sinensis – délka kolem 8 metrů, hmotnost přes 1000 kg

11.) Alioramus remotus (a A. altai) – délka až 7 metrů, hmotnost kolem 850 kg

Nanotyrannus lancensis (kolem 700 kg) a Raptorex kriegsteini (kolem 65 kg) jsou nejspíš jen mláďaty tarbosaura a tyranosaura, resp.

* Podobně velký byl i nově popsaný druh Daspletosaurus horneri.

———

https://archosaurmusings.files.wordpress.com/2011/03/z-dent.jpg?w=1280&h=255

Fragment levé zubní kosti (dentale) čučchengtyrana měří na délku 78 cm a obsahuje i sedm poměrně dobře zachovaných zubů. Velikostí je tato část lebky srovnatelná s běžně velkými dentálními kostmi tarbosaurů, fosilie je však výrazně starší (nejméně 73,5 milionu let). Kredit: Hone et al., web Archosaur Musings D. Honea.

———

Odkazy:

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=182141

http://en.wikipedia.org/wiki/Zhuchengtyrannus

http://en.wikipedia.org/wiki/Tarbosaurus

http://archosaurmusings.wordpress.com/?s=zhuchengtyrannus

———

[1] Maleev, Evgeny A. (1955). „Giant carnivorous dinosaurs of Mongolia“. Doklady Akademii Nauk SSSR. 104 (4): 634–637.

[2] Carpenter, Ken. (1992). „Tyrannosaurids (Dinosauria) of Asia and North America“. In Mateer, Niall J.; Peiji, Chen. Aspects of Nonmarine Cretaceous Geology. Beijing: China Ocean Press. pp. 250–268.

[3] David W. E. Hone, Kebai Wang, Corwin Sullivan, Xijin Zhao, Shuqing Chen, Dunjin Li, Shuan Ji, Qiang Ji and Xing Xu (2011). „A new, large tyrannosaurine theropod from the Upper Cretaceous of China“. Cretaceous Research. 32 (4): 495–503. doi:10.1016/j.cretres.2011.03.005

[4] http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/7806062.stm

[5] C.-C. Hu. 1973. [A new hadrosaur from the Cretaceous of Chucheng, Shantung]. Acta Geologica Sinica 1973(2):179-206

[6] http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=182141

[7] http://archosaurmusings.wordpress.com/2011/04/03/so-just-how-big-was-zhuchengtyrannus/

[8] Valkenburgh, B.; Molnar, R. E. (2002). „Dinosaurian and mammalian predators compared“. Paleobiology. 28 (4): 527–543. doi:10.1666/0094-8373(2002)028<0527:DAMPC>2.0.CO;2

———

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s