…aneb Možný nový velikostní rekordman nepochází z Argentiny
Zatímco v posledních letech přicházejí objevy gigantických sauropodů především ze svrchnokřídových sedimentů argentinské Patagonie, své poslední slovo ještě neřekla ani severoamerická svrchní jura. Na záplavu obřích titanosaurů, jako jsou rody Notocolossus nebo Patagotitan pomyslně odpovídá fosilním materiálem, který byl sice objeven již před půl stoletím, ale teprve v loňském roce byl poprvé řádně prozkoumán. Tohoto úkolu se ujali dva odborníci na sauropodní dinosaury, Brit Michael P. Taylor a Američan Matthew J. Wedel. Tři obří krční obratle, objevené roku 1966 v sedimentech Morrisonského souvrství v tzv. Jensenově lomu v Utahu tak mohou konečně vyprávět svůj příběh. Na základě svých anatomických znaků byly dvojicí Taylor a Wedel označeny za krční (cervikální) obratle C9 až C11 diplodokoidního sauropoda rodu Barosaurus. Tento relativně štíhle stavěný sauropod, blízce příbuzný rodu Diplodocus[1], je proslaven zejména tím, že ve vztyčené pozici vítá návštěvníky Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku. A zde právě začíná atraktivní část vyprávění. Obratle obhlédnuté již roku 2013 v depozitáři Taylorem a Wedelem jsou mnohem větší než ty, které zdobí exponát AMNH 6341 v hale zmíněného muzea! Čísla mluví jasně – pokud C9 až C11 u exempláře z New Yorku měří na délku 685, 737 a 775 milimetrů resp., pak obratel z depozitáře, označený jako „C“, měří celých 1220 mm, tedy 1,57 – 1,78krát více! To by naznačovalo, že krk majitele tohoto obratle mohl být dlouhý celých 13,3 až 15,1 metru, jelikož exemplář z New Yorku má krk dlouhý 8,5 metru.
———
———
A to není vše – obratel s označením BYU 9024, původně přisuzovaný masivnímu rodu Supersaurus[2], je dlouhý dokonce 137 centimetrů, což je přesně dvojnásobek délky obratle C9 u barosaura z New Yorku. V tom případě by krk sauropoda z Utahu měřil na délku celých 17 metrů! Celkovou délku dinosaura pak lze odvozením proporcionální délky jednotlivých částí těla stanovit asi na 42 – 52 metrů a hmotnost na 65 až 100 tun, možná i více! Měli bychom tedy co do činění s nejdelším a možná i nejtěžším známým suchozemským živočichem vůbec. Přitom Barosaurus lentus, který byl vědecky popsán již Charlesem O. Marshem v roce 1890, nebyl považován za nijak extrémně velkého sauropoda.[3] Odhadovalo se, že jeho celková délka mohla činit asi 26 až 28 metrů a hmotnost dosahovala přibližně 12 – 20 tun.[4] Vzhledem k tomu, že tento dinosaurus byl podstatně méně robustní než jeho příbuzný Apatosaurus, nikdo by neodhadoval, že právě barosaurus mohl být jedním z největších gigantů pozdní jury. Před asi 152 až 150 miliony let tito obří býložravci putovali ve stádech po území dnešního Utahu a Jižní Dakoty (ale možná i Afriky).[5] Je možné, že extrémně velké odrostlé exempláře mohly přesáhnout délku 50 metrů a konkurovat tak i záhadnému současníkovi druhu Amphicoelias fragillimus, který je s odhadovanou délkou až kolem 60 metrů[6] možná jediným známým ještě větším sauropodem? To snad ukážou až budoucí objevy ze sedimentů souvrství Morrison…
———
———
Short English Summary: Although this sauropod is mostly viewed as a „middle-sized“ genus, there are some indications of much larger individuals, probably over 50 meters long and with a mass around 100 tonnes, making it possibly the largest known dinosaur.
———
Odkazy:
http://svpow.com/2016/09/16/how-horrifying-was-the-neck-of-barosaurus/
http://www.miketaylor.org.uk/dino/pubs/svpca2016/abstract.html#gsc.tab=0
http://svpow.com/2014/07/13/sv-pow-showdown-supersaurus-vs-brachiosaurus-and-diplodocus/
http://en.wikipedia.org/wiki/Barosaurus
———
[1] Upchurch, Paul; Barrett, Paul M.; Dodson, Peter (2004). „Sauropoda“. In Weishampel, David B.; Dodson, Peter; Osmólska, Halszka. The Dinosauria (2nd ed.). Berkeley: University of California Press. str. 259–322. ISBN 0-520-24209-2.
[2] Lovelace, David M.; Hartman, Scott A.; Wahl, William R. (2007). Morphology of a specimen of Supersaurus (Dinosauria, Sauropoda) from the Morrison Formation of Wyoming, and a re-evaluation of diplodocid phylogeny. Arquivos do Museu Nacional, Rio de Janeiro. 65 (4): 527–544.
[3] Marsh, Othniel C. (1890). „Description of new dinosaurian reptiles“. American Journal of Science. 3 (39): 81–86.
[4] McIntosh, John S. (2005). „The genus Barosaurus Marsh (Sauropoda, Diplodocidae)“. In Tidwell, Virginia; Carpenter, Ken. Thunder-lizards: The Sauropod Dinosaurs. Bloomington: Indiana University Press. str. 38–77. ISBN 0-253-34542-1.
[5] Foster, J. (2007). „Appendix.“ Jurassic West: The Dinosaurs of the Morrison Formation and Their World. Indiana University Press. str. 327-329.
[6] Carpenter, K. (2006). „Biggest of the big: a critical re-evaluation of the mega-sauropod Amphicoelias fragillimus.“ In Foster, J. R. and Lucas, S. G., eds., 2006, Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin 36: 131–138.
———
See also
https://dearkitty1.wordpress.com/2007/11/14/canadian-museum-discovers-barosaurus-in-its-own-building/