Úžasný ramenatý ještěr

…aneb Představuje se Brachiosaurus

O brachiosaurovi, jakožto velmi populárním obřím sauropodovi, už byla na blogu nejedna zmínka. Zastavili jsme se u něho (či případně u jeho příbuzného z Tanzanie giraffatitana) například v článku o rozměrech vnitřních orgánů velkých sauropodů nebo třeba v článku o brachiosauridech samotných. Samostatné články o dalších jurských rodech Barosaurus, Diplodocus nebo Supersaurus už se rovněž objevily, dosud se zde ale nevyskytl článek pojednávající právě výlučně o severoamerickém druhu Brachiosaurus altithorax. Představme si tedy tuto „kráčející rozhlednu“ nyní blíže. Fosilie brachiosaura (holotyp s označením FMNH P 25107) formálně popsal americký paleontolog Elmer S. Riggs (1869 – 1963) roku 1903.[1] Zkameněliny byly objeveny o tři roky dříve v sedimentech souvrství Morrison v lokalitě Grand River Canyon (nedaleko města Fruita) na území západního Colorada.[2] Riggs pro dinosaura stanovil jméno, které v doslovném překladu znamená „ramenatý ještěr s vysokým trupem“. Není divu, že brachiosaura sám označil za „největšího známého dinosaura“. V té době tomu tak opravdu bylo, protože obří jihoameričtí titanosauři ještě nebyli vědě známí. V roce 1914 byl z Tanzanie (tehdy Německé Východní Afriky) popsán další obří druh, který udával podobu brachiosaurů na dalších zhruba 80 let. Dnes je však řazen do již zmíněného rodu Giraffatitan, jako druh G. brancai.[3] Rod Brachiosaurus je tedy v současnosti známý pouze ze Severní Ameriky, kde žil v období pozdní jury (geologický věk kimmeridž, asi před 154 až 153 miliony let).[4] Sdílel tak ekosystémy s množstvím dalších dinosaurů, jako byli sauropodi Camarasaurus, Apatosaurus nebo Supersaurus, s teropody rodů Allosaurus, Ceratosaurus a Stokesosaurus i s ptakopánvými dinosaury, jako byl ornitopod Camptosaurus nebo tyreofor Stegosaurus.

———

Velikostní srovnání dospělého jedince druhu Brachiosaurus altithorax a dospělého člověka s výškou 1,8 metru. Tyto pozdně jurské „plazí žirafy“ dokázaly spásat vegetaci i v korunách vyšších stromů, možná do výšky 10 až 15 metrů nad zemí. Kredit: M. Martyniuk, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

———

Brachiosauři patřili v každém případě k největším dinosaurům období pozdní jury. Nebyli sice tak dlouzí jako supersauři a diplodokové, dosahující délky až kolem 35 metrů[5], byli však celkově robustnější a samozřejmě i mnohem vyšší. Brachiosauridi byli stavěni více vertikálně, měli delší přední nohy a jejich dlouhý krk s relativně malou hlavou tak čněl do značné výšky. U giraffatitana byla (na základě rekonstrukce exponátu z Berlína) odhadnuta výška kolem 13 metrů, u brachiosaura by měla být podobná. Jelikož měl B. altithorax o 25 až 30 % delší trup a asi o 20 % delší ocas než G. brancai, jeho celková délka byla o trochu větší (konkrétně asi 26 metrů ku 22).[6] Hmotnost brachiosaura je pak největší neznámou, protože modely jeho tělesných proporcí se značně liší. Původně byly odhadovány přemrštěné hodnoty od 70 do 100 tun.[7] Gregory S. Paul v roce 1988 odhadoval hmotnost druhu B. altithorax na 35 000 kilogramů[8], další odhady pracovaly s hodnotou 43 900 kg[9], 28 700 kg[10] nebo zatím nejnověji 56 300[11] až 58 000 kg[12]. Rozptyl je to tedy značný, ale jisté je, že dospělí brachiosauři byli podstatně větší než jakýkoliv jiný suchozemský živočich z období kenozoika. V druhohorách pak byli těžší pouze obří diplodokoidi a titanosauři (z nichž Argentinosaurus huinculensis dosahoval hmotnosti možná až 96 400 kg[13], tedy zhruba dvojnásobné). Je však jisté, že dosud nebyl (a nejspíš ani nikdy nebude) objeven rekordně velký exemplář a i některé izolované kosterní fragmenty nasvědčují existenci brachiosauridů o 10 až 15 % větších, než je typový exemplář B. altithorax a G. brancai.

———

Snímek repliky kostry brachiosaura, původně součásti expozice v Chicago Field Museum, zde umístěné v prostorách O´Hareova mezinárodního letiště v Chicagu. Kredit: J. St. John, Wikipedie (CC BY 2.0)

———

Jednotlivé kosterní elementy brachiosaura jsou rovněž zajímavé. Například pažní kost (humerus) měří v dochovaném stavu 204 centimetrů, když však přidáme části zaniklé erozí, dosáhne délka této kosti asi 216 až 222 centimetrů. Skapulokorakoid je dlouhý zhruba 2,6 metru, kost stehenní 2,2 metru. Lebka, ačkoliv proti gigantickému tělu nebyla příliš velká, měří na délku asi 81 centimetrů, takže je velká přibližně jako mikrovlnka.[14] Výška plecí brachiosaura činila zhruba 6,1 metru, krk měl délku asi 8,2 metru. Při výšce dinosaura kolem 12,5 metru byl jeho hrudník (dorzoventrálně) široký asi 3,2 metru.[15] Ačkoliv tedy nepatřil mezi ty úplně největší dinosaury, byl i brachiosaurus skutečný gigant. V současnosti již známe i pravděpodobnou fosilii mláděte brachiosaura (kat. ozn. SMA 0009, postkraniální kostra bez lebky) o délce pouhých dvou metrů.[16] Vědci odhadují, že brachiosauři spásali vegetaci ve výšce přes 5 metrů nad zemí a potřebovali spořádat (uznáme-li nejvyšší udávanou hmotnost 58 tun) asi 199 kilogramů rostlinné potravy denně.[17] I kdyby drželi své krky spíše horizontálně než vertikálně, stále by se jejich hlava pohybovala ve výšce asi 9 metrů nad úrovní okolního terénu.[18] Podle novějších studií potřebovali brachiosauři dvojnásobně vyšší tlak krve oproti dnešní dospělé žirafě, aby mohla být okysličená krev dopravena až k jejich mozku. Jejich srdce pravděpodobně vážilo něco mezi 200 a 400 kilogramy.[19] Obří brachiosauři i jejich vývojoví příbuzní tedy patřili k tomu nejúžasnějšímu, co matka příroda ve své „architektonické dílně“ stvořila.

———

Zastaralá ilustrace, zobrazující brachiosaura ve velikostním porovnání s člověkem a velkým chobotnatcem. Obrázek byl vytvořen paleontologem Williamem D. Matthewem v roce 1915, kdy byl B. altithorax ještě největším známým dinosaurem. Kredit: W. D. Matthew, Wikipedie (volné dílo)

———

Short English Summary: Brachiosaurus altithorax was a species of very large sauropod dinosaur from the Morrison Formation of North America. It lived during Late Jurassic period and with a mass of up to 58 000 kg was one of the largest land animals of its time.

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Brachiosaurus

http://fossilworks.org/cgi-bin/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=54864

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/b/brachiosaurus.html

———

[1] Riggs, E. S. (1903). „Brachiosaurus altithorax, the largest known dinosaur“. American Journal of Science. 4. 15 (88): 299–306. doi: 10.2475/ajs.s4-15.88.299

[2] Glut, D. F. (1997). „Brachiosaurus“. Dinosaurs: The Encyclopedia. McFarland & Company. str. 213–221. ISBN 978-0-89950-917-4.

[3] Janensch, W. (1914). „Übersicht über der Wirbeltierfauna der Tendaguru-Schichten nebst einer kurzen Charakterisierung der neu aufgefuhrten Arten von Sauropoden“ [Overview of the vertebrate fauna of the Tendaguru strata along with a brief characterization of the newly listed species of sauropods] (PDF). Archiv für Biontologie (v němčině). 3: 81–110.

[4] Turner, C. E. and Peterson, F. (1999). „Biostratigraphy of dinosaurs in the Upper Jurassic Morrison Formation of the Western Interior, U.S.A.“ str. 77–114 in Gillette, D. D. (ed.), Vertebrate Paleontology in Utah. Utah Geological Survey Miscellaneous Publication 99-1.

[5] Lovelace, David M.; Hartman, Scott A.; Wahl, William R. (2007). „Morphology of a specimen of Supersaurus (Dinosauria, Sauropoda) from the Morrison Formation of Wyoming, and a re-evaluation of diplodocid phylogeny“. Arquivos do Museu Nacional. 65 (4): 527–544.

[6] Taylor, M. P. (2009). „A re-evaluation of Brachiosaurus altithorax Riggs 1903 (Dinosauria, Sauropoda) and its generic separation from Giraffatitan brancai (Janensh 1914)“ (PDF). Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (3): 787–806. doi: 10.1671/039.029.0309

[7] Colbert, E. (1962). „The weights of dinosaurs“. American Museum Novitates. 2076: 1–16.

[8] Paul, G. S. (1988). „The brachiosaur giants of the Morrison and Tendaguru with a description of a new subgenus, Giraffatitan, and a comparison of the world’s largest dinosaurs“ (PDF). Hunteria. 2 (3).

[9] Foster, J. R. (2003). Paleoecological analysis of the vertebrate fauna of the Morrison Formation (Upper Jurassic), Rocky Mountain region, U.S.A. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin, 23. Albuquerque, New Mexico: New Mexico Museum of Natural History and Science.

[10] Taylor, M. P. (2009). „A re-evaluation of Brachiosaurus altithorax Riggs 1903 (Dinosauria, Sauropoda) and its generic separation from Giraffatitan brancai (Janensh 1914)“ (PDF). Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (3): 787–806. doi: 10.1671/039.029.0309

[11] Benson, R. B. J.; et al. (2014). „Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage“. PLoS Biology. 12 (5): e1001853. doi: 10.1371/journal.pbio.1001853

[12] Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope’s rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full

[13] González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). „A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot„. Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165

[14] Carpenter, K.; Tidwell, V. (1998). „Preliminary description of a Brachiosaurus skull from Felch Quarry 1, Garden Park, Colorado“. Modern Geology. 23 (1–4): 69–84.

[15] Založeno zejména na http://www.miketaylor.org.uk/dino/brachio/extras.html#gsc.tab=0

[16] Carballido, J. L.; Marpmann, J. S.; Schwarz-Wings, D.; Pabst, B. (2012). „New information on a juvenile sauropod specimen from the Morrison Formation and the reassessment of its systematic position“. Palaeontology. 55 (3): 567–582. doi: 10.1111/j.1475-4983.2012.01139.x

[17] Hummel, J.; Gee, C.T.; Südekum, K.-H.; Sander, P.M.; Nogge, G.; Clauss, M. (2008). „In vitro digestibility of fern and gymnosperm foliage: implications for sauropod feeding ecology and diet selection“. Proceedings of the Royal Society B. 275 (1638): 1015–1021. doi: 10.1098/rspb.2007.1728

[18] Foster, J. (2007). „Brachiosaurus altithorax.“ Jurassic West: The Dinosaurs of the Morrison Formation and Their World. Indiana University Press. str. 205–208.

[19] Fastovsky, D. E.; Weishampel, D. B. (2016). Dinosaurs: A Concise Natural History. Cambridge University Press. str. 206. ISBN 978-1107135376.

———