Europasaurus holgeri

…aneb Představení tunového trpaslíka z Německa

Jména některých dinosaurů přímo odkazují ke státu nebo světadílu, ze kterého pocházejí a kde byly jejich fosilie objeveny. Příkladem může být gigantický titanosaur Argentinosaurus, děsivý dromeosaurid Utahraptor nebo třeba středně velký teropod Sinosaurus (odkazující k Číně). Podobným příkladem je i Europasaurus holgeri, jehož rodové jméno přímo odkazuje k našemu světadílu. Podle současných výzkumů se jedná o bazálního (vývojově primitivního) zástupce kladu Macronaria, velké a rozmanité skupiny sauropodních dinosaurů (novější výzkum pak v europasaurovi spatřuje přímo bazálního zástupce čeledi brachiosauridů). Relativně malí europasauři se každopádně procházeli po ostrovech na území současného severního Německa v době, kdy jejich mnohem větší příbuzní udusávali zeminu na území západu Severní Ameriky, Portugalska nebo Tanzanie. Žili totiž v období svrchní jury (geologický věk střední kimmeridž), asi před 154 miliony let. Byli tedy současníky takových dinosaurů, jak je Brachiosaurus altithorax, Supersaurus vivianae nebo Giraffatitan brancai. Svými tělesnými rozměry za nimi ovšem dalece zaostávali. Zatímco objevené fosilie mláďat ukazují na délku 1,75 až 3,7 metru, dospělý exemplář byl dlouhý pouze 6,2 metru a vážil jen asi 750 až 1050 kilogramů.[1] Pro člověka to jsou stále značně velké rozměry, na poměry sauropodních dinosaurů se však jedná doslova o „kapesní“ velikost. Například odrostlí brachiosauři mohli být až šestinásobně delší a zhruba padesátkrát těžší! Europasaurus tak každopádně patří k nejmenším známým sauropodům vůbec.[2] Paleontologové se stále nemohou dohodnout na tom, proč byli europasauři tak malými sauropody. Podle některých hypotéz by mohlo jít o příklad pedomorfie (zachování anatomických znaků mláďat – například malé velikosti – až do pohlavní a růstové dospělosti), a to mechanismem zpomaleného tempa růstu.[3] Většinou je ale uznávána spíše hypotéza o ekologických důvodech, souvisejících s životem a evolucí těchto dinosaurů v ostrovním prostředí. Žádný z tehdejších ostrovů na území střední Evropy neměl větší plochu než zhruba 200 000 km2, což zřejmě nestačilo k uživení populace velkých sauropodů. Podobně jako na rumunském „ostrově Haţeg“ se mohli i zástupci populace předků europasaura postupně zmenšovat v odpověď na nedostačující množství potravy a omezený životní prostor.[4] Tento tzv. ostrovní nanismus byl v druhohorách pravděpodobně častým jevem. Také „český“ dinosaurus Burianosaurus augustai byl původně považován za ostrovního trpaslíka, jak ale ukázal v roce 2017 Daniel Madzia s kolegy, skutečnost mohla být v jeho případě odlišná.[5] Burianosauři navíc patřili do úplně jiné vývojové skupiny a oproti europasaurům žili o celých 60 milionů let později, až počátkem období svrchní křídy.

———

Rekonstrukce životního prostředí druhu Europasaurus holgeri. Tento malý sauropodní dinosaurus byl blízce příbuzný mnohem větším rodům Brachiosaurus nebo Giraffatitan, žijícím zhruba ve stejné době na území Severní Ameriky a Afriky. Představoval pravděpodobně trpasličí ostrovní formu sauropoda, zmenšenou po generacích postupnou adaptací na omezené zdroje potravy a menší životní prostor. Před 154 miliony let obývala populace těchto dlouhokrkých trpaslíků oblast dnešního severozápadního Německa. Kredit: Gerhard Boeggemann; Wikipedie (CC BY-SA 2.5)

———

Na ostrovech obývaných europasaury nejspíš neexistovali žádní velcí teropodi, kteří by je dokázali snadno ulovit. Právě malé rozměry se ale mohly stát „evropským dinosaurům“ osudnými – fosilní stopy z lomu v Langenbergu, nacházející se asi 5 metrů nad vrstvami s fosilemi europasaura, dokládají snížení výšky mořské hladiny a příchod mnohem větších teropodů. V časovém úseku několika desítek tisíc let po existenci objevených jedinců europasaura se do jejich ekosystémů dostali obři s délkou stop až kolem 54 cm, což odpovídá celkové tělesné délce asi 7 až 8 metrů (velikostní kategorie rodů CeratosaurusAllosaurus). Pokud zde do té doby žili jen teropodi poloviční velikosti, je jisté, že příchod mnohem silnějších predátorů nemohl zůstat bez následků. Místní populace europasaurů tak byla pravděpodobně velmi rychle vyhubena.[6] První fosilní zub europasaura objevil amatérský sběratel fosilií Holger Lüdtke ve starém lomu v lokalitě Langenberg mezi obcemi Oker, Harlingerode a Göttingerode na území Dolního Saska (severozápad Německa). Po objevu dalších fosilií byly v dubnu roku 1999 zahájeny vykopávkové práce, a to pod vedením asociace místních sběratelů fosilií. Na konci června roku 2000 práce skončily, a to s výsledkem v podobě zhruba 50 tun vyproštěných kamenných bloků se zkamenělinami. Bloky byly umístěny v areálu Dinosaurier-Park Münchehagen a následovalo několik dalších let preparačních prací. Nakonec bylo identifikováno na 650 jednotlivých kostí (včetně lebek), shromážděných na 60 až 80 metrech čtverečních původní plochy sedimentu.[7] V pozdější době byl prováděn další výzkum na lokalitě, dnes jsou díky němu k dispozici fosilie přinejmenším 20 jedinců tohoto sauropoda.[8] Konečně v roce 2006 publikovala formální popis nového dinosaura čtveřice paleontologů, kteří se rozhodli pojmenovat jej podle „starého“ světadílu a zároveň vtělit poctu jeho prvnímu objeviteli do druhového jména. Světlo světa tak spatřil Europasaurus holgeri, doslova „Holgerův evropský ještěr“.[9] Kromě svých velmi malých rozměrů se europasaurus lišil od svých příbuzných i v jiných ohledech, spočívajících zejména v anatomických zvláštnostech na kostech lebky. Celkově byl svým tvarem těla europasaurus velmi podobný brachiosauridům, a to do takové míry, že v podstatě připomínal jakousi věrnou zmenšeninu brachiosaura nebo žirafatitána. Někteří paleontologové jej do čeledi Brachiosauridae přímo řadí, a to právě po boku zmíněných taxonů nebo vzdáleněji i rodů Lusotitan, Sonorasaurus, Abydosaurus a dalších.[10] Nové informace nám o tomto úžasném sauropodím trpaslíkovi z Německa přinesou budoucí objevy a detailní výzkum již dříve nashromážděných fosilií.

———

Restored mount of the holotype specimen

Rekonstruovaná kostra dospělého europasaura. Na poměry současné přírody se jednalo o velké suchozemské zvíře, dosahující hmotnosti nosorožce. Na poměry sauropodních dinosaurů šlo ale o pouhého trpaslíka, který vážil přibližně 30 až 60krát méně, než jeho obří příbuzní z čeledi Brachiosauridae. Přesto by dnes při délce přes 6 metrů patřil k nejdelším suchozemským obratlovcům. Kredit: Ghedoghedo; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

———

Short Summary in English: Europasaurus was a genus of very small macronarian sauropod, living in what is now northwestern Germany about 154 million years ago (Late Jurassic). It was only about 6.2 meters long and 1 ton in weight as an adult, making it one of the smallest sauropod dinosaurs known to science.

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Europasaurus

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_e/europasaurus.php

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/e/europasaurus.html

http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=81697

https://scienceblogs.com/grrlscientist/2006/06/08/europasaurus-holgeri-the-small

———

[1] Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. doi: http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853

[2] Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope’s rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329

[3] Marpmann, J. S.; Carballido, J. L.; Sander, P. M.; Knötschke, N. (2014). „Cranial anatomy of the Late Jurassic dwarf sauropod Europasaurus holgeri (Dinosauria, Camarasauromorpha): Ontogenetic changes and size dimorphism“. Journal of Systematic Palaeontology. 13 (3): 1–43. doi: 10.1080/14772019.2013.875074

[4] Stein, K.; Csiki, Z.; Curry-Rogers, K.; Weishampel, D. B.; Redelstorff, R.; Carballido, J. L.; Sander, P. M. (2010). „Small body size and extreme cortical bone remodeling indicate phyletic dwarfism in Magyarosaurus dacus (Sauropoda: Titanosauria)“. Proceedings of the National Academy of Sciences. 107 (20): 9258–9263. doi: 10.1073/pnas.1000781107

[5] Madzia, Daniel; Boyd, Clint A.; Mazuch, Martin (2017). „A basal ornithopod dinosaur from the Cenomanian of the Czech Republic“. Journal of Systematic Palaeontology. 16 (11): 967–979. doi: 10.1080/14772019.2017.1371258

[6] Lallensack, J. N.; Sander, M. P.; Knötschke, N.; Wings, O. (2015). „Dinosaur tracks from the Langenberg Quarry (Late Jurassic, Germany) reconstructed with historical photogrammetry: Evidence for large theropods soon after insular dwarfism“ (PDF). Palaeontologia Electronica. 18 (2): 1–34.

[7] Sander, P. M.; Mateus, O. V.; Laven, T.; Knötschke, N. (2006). „Supplementary Information for: Bone histology indicates insular dwarfism in a new Late Jurassic sauropod dinosaur“. Nature. 441 (7094): 739–741. doi: 10.1038/nature04633.

[8] Wings, Oliver (2014). „Auf Zwergdinojagd im Langenberg-Steinbruch bei Goslar“. Fossilien. 2: 44–50.

[9] Sander, P. M.; Mateus, O. V.; Laven, T.; Knötschke, N. (2006). „Bone histology indicates insular dwarfism in a new Late Jurassic sauropod dinosaur“. Nature. 441 (7094): 739–741. doi: 10.1038/nature04633

[10] Royo-Torres, R.; Fuentes, C.; Meijide, M.; Meijide-Fuentes, F.; Meijide-Fuentes, M. (2017). „A new Brachiosauridae Sauropod dinosaur from the lower Cretaceous of Europe (Soria Province, Spain)“. Cretaceous Research. 80: 38–55. doi: 10.1016/j.cretres.2017.08.012

———

Leave a Comment

Filed under Dějiny paleontologie, Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři, Spekulativní paleontologie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *