…aneb Představení druhu Asfaltovenator vialidadi
Hned v úvodu článku je třeba uvést na pravou míru jeho nadpis, který kvůli autorově nejapné snaze o originálnost není zcela přesný. Rodové jméno Asfaltovenator samozřejmě neznamená „asfaltový lovec“ nebo „lovec asfaltu“, ale odkazuje ke geologickému souvrství Cañadón Asfalto, ve kterém byly fosilie tohoto teropoda objeveny. Správně tedy překlad rodového jména dinosaura znamená „lovec ze (souvrství Cañadón) Asfalto“. Druhové jméno pak představuje poctu instituci Dirección Nacional de Vialidad, která pomohla Paleontologickému muzeu „Egidia Feruglia“ s vykopávkami. Zkameněliny objevil v roce 2002 technik jménem Leandro Canesa severně od obce Cerro Cóndor. V roce 2005 byly zahájeny vykopávky a o dva roky později byla fosilní kostra nového teropoda kompletně vyzdvižena v jediném obřím bloku chráněném vyztuženým sádrovým obalem. Proces preparace, který kvůli extrémně tvrdému sedimentu probíhal celých pět let, vedl Mariano Caffa. Mezi roky 2013 a 2015 byly zkameněliny nového argentinského teropoda vědci porovnávány s fosiliemi jiných podobných teropodů z různých míst světa. Konečně v roce 2019 spatřila světlo světa popisná práce, která přidělila nálezu i nové vědecké jméno.[1] Asfaltovenator byl formálně popsán na základě typového (a zatím jediného známého) exempláře s označením MPEF PV 3440, představujícího téměř kompletní lebku a částečně dochovanou postkraniální kostru. Bezmála kompletní je její přední (anteriorní) část, tedy již zmíněná lebka, dále krční a hrudní páteř, žebra a kostra předních končetin. Dochovaly se pak také části kostry zadních končetin a distální část kosti stydké. Naopak bederní a křížové obratle, pánevní pletenec a ocasní obratle se nám bohužel nedochovaly vůbec. Přesto je zejména díky výborně zachované lebce kostra dostatečně diagnostická, aby bylo možné stanovit odlišnost tohoto teropoda od jeho příbuzných a přisoudit mu samostatné postavení v rámci fylogeneze alosauroidních teropodů. A toto postavení je přitom významné a poměrně zásadní, protože asfaltovenátor je možná nejstarším známým zástupcem celého kladu Allosauroidea![2] Příbuzný druh Piatnitzkysaurus floresi, známý z jiné části stejného souvrství, je totiž se stářím zhruba 166 až 164 milionů let (geologický věk callov) o několik milionů let mladší.[3]
———
Rekonstrukce hlavy teropodního dinosaura druhu Asfaltovenator vialidadi. Tento velký dravec z argentinské střední jury možná představuje nejstaršího známého zástupce rozsáhlého a významného kladu teropodních dinosaurů Allosauroidea. Zobrazená hlava měřila na délku 75 až 80 centimetrů. Kredit: GusTrex; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)
———
Sedimenty zmíněného souvrství pocházejí z období střední jury, konkrétně z geologických stupňů toark až bajok, a mají tedy stáří zhruba mezi 174 a 168 miliony let.[4] Tento bazální (vývojově primitivní) zástupce kladu tak představoval jednoho z nejstarších a nejvíce archaických příbuzných později žijících rodů alosauroidních teropodů, jako byl Allosaurus, Giganotosaurus, Neovenator nebo třeba Yangchuanosaurus.[5] Zařazení rodu Asfaltovenator mezi bazální alosauroidy není ještě zcela jisté, pokud však nebude v budoucnu vyvráceno, tento teropod může spolu se zástupci čeledi Piatnitzkysauridae patřit mezi nejranější známé alosauroidy.[6] A jak tento dravý dinosaurus vlastně vypadal? Vzdáleně se podobal již zmíněnému severoamerickému alosaurovi, který žil zhruba o 20 milionů let později. Velikostně se dokonce svému mladšímu příbuznému blížil, odhadovaná délka těla typového exempláře činí na základě lebky dlouhé 75 až 80 cm zhruba 7 až 8 metrů. V závislosti na konkrétních proporcích tak mohla hmotnost tohoto dávného predátora dosahovat hodnot zhruba mezi 500 a 1000 kilogramy. Asfaltovenator obýval ekosystémy s množstvím mělkých jezer s vysokou salinitou a s bohatou sítí říčních toků.[7] Z vegetace zde převažovaly nahosemenné jehličiny z čeledí Cheirolepidiaceae a Araucariacae (kam patří i dnešní araukárie, neboli blahočety), kterým se dařilo v tehdejším relativně teplém a vlhkém podnebí. Byly zde však objeveny také četné palynomorfy (mikroskopické rostlinné částice) kapraďorostů i mechorostů a vodních řas.[8] Z obratlovců jsou odtud známé fosilie obojživelníků, želv, ještěrů, krokodýlovitých plazů, ptakoještěrů (rod Allkaruen) a archaických savců, zejména pak ale dinosaurů.[9] Dosud bylo z tohoto souvrství popsáno osm jejich rodů, kromě asfaltovenátora se jedná ještě o vývojově primitivní sauropody rodů Bagualia, Patagosaurus a Volkheimeria, dále o heterodontosaurida rodu Manidens a o další teropody rodů Condorraptor, Eoabelisaurus a Piatnitzkysaurus.[10] Velcí predátoři, jako byl asfaltovenátor, žili tedy v prostředí s poměrně výraznou biodiverzitou a mohli lovit celé spektrum obratlovců, od malých obojživelníků a plazů až po středně velké dinosaury. I na lokalitách tohoto souvrství výzkum stále probíhá, a proto se dá očekávat, že další objevy na sebe nenechají dlouho čekat.
———
Zástupci rodu Asfaltovenator byli velcí teropodi, patřící ve svých ekosystémech k dominantním predátorům. Typový exemplář pravděpodobně dosahoval délky v rozmezí 7 až 8 metrů a velikostně se tedy vyrovnal například menším jedincům populárního severoamerického rodu Allosaurus. Kredit: Slate Weasel; Wikipedia (volné dílo)
———
Short Summary in English: Asfaltovenator is a genus of basal tetanuran theropod dinosaur, possibly the earliest known member of the clade Allosauroidea. It lived during Middle Jurassic period (about 174 to 168 million years ago) in what is now Chubut Province of Argentina. The type and only species Asfaltovenator vialidadi is known from sediments of the Cañadón Asfalto Formation and it was formally described in 2019.
———
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Asfaltovenator
https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_a/asfaltovenator.php
https://paleonerdish.wordpress.com/2019/12/11/introducing-asfaltovenator-vialidadi/
http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=402053
———
[1] Rauhut, O. W. M.; Pol, D. (2019). Probable basal allosauroid from the early Middle Jurassic Cañadón Asfalto Formation of Argentina highlights phylogenetic uncertainty in tetanuran theropod dinosaurs. Scientific Reports. 9 (1): 18826. doi: 10.1038/s41598-019-53672-7
[2] Carrano, M. T.; Benson, R. B. J.; Sampson, S. D. (2012). The phylogeny of Tetanurae (Dinosauria: Theropoda). Journal of Systematic Palaeontology. 10 (2): 211–300. doi: 10.1080/14772019.2011.630927
[3] Novas, F. (2009). The Age of Dinosaurs in South America. Indiana University Press. (str. 118). ISBN 978-0253352897
[4] Cúneo, R.; et al. (2013). High-precision U–Pb geochronology and a new chronostratigraphy for the Cañadón Asfalto Basin, Chubut, central Patagonia: Implications for terrestrial faunal and floral evolution in Jurassic. Gondwana Research. 24 (3–4): 1267–1275. doi: 10.1016/j.gr.2013.01.010
[5] Chokchaloemwong, D.; et al. (2019). Liu, Jun (ed.). A new carcharodontosaurian theropod (Dinosauria: Saurischia) from the Lower Cretaceous of Thailand. PLOS ONE. 14 (10): e0222489. doi: 10.1371/journal.pone.0222489
[6] Brusatte, S. L.; Sereno, P. C. (2008). Phylogeny of Allosauroidea (Dinosauria: Theropoda): Comparative analysis and resolution (PDF). Journal of Systematic Palaeontology. 6 (2): 155–182. doi: 10.1017/S1477201907002404
[7] Cabaleri, N. G.; Benavente, C. A. (2013). Sedimentology and paleoenvironments of the Las Chacritas carbonate paleolake, Cañadón Asfalto Formation (Jurassic), Patagonia, Argentina. Sedimentary Geology. 284–285: 91–105. doi: 10.1016/j.sedgeo.2012.11.008
[8] Escapa, I. H.; et al. (2008). Jurassic Tetrapods and Flora of Cañadon Asfalto Formation in Cerro Cóndor Area, Chubut Province (PDF). Revista de la Asociación Geológica Argentina. 63 (4): 613–624.
[9] Codorniú, L.; et al. (2016). A Jurassic pterosaur from Patagonia and the origin of the pterodactyloid neurocranium. PeerJ. 4: e2311. doi: 10.7717/peerj.2311
[10] Weishampel, D. B.; Dodson, P.; Osmólska, H. (eds.) (2004). The Dinosauria, 2nd edition. 1–880. Berkeley: University of California Press. ISBN 0-520-24209-2
———